2. Březen 2012 7

Strava podle lovců mamutů aneb jak jedli naši předci

Primitive_man_making_tools_and_using_fire_at_the_Museum_of_Vietnamese_HistoryNedávno jsem si povídala s mámou o dietách, když mi řekla, že jedna z jejích kamarádek odjela na úžasně revoluční odtučňovací tábor. Jeho filosofie je následující: žádné hladovění, žádné ovoce, zelenina, „zrní“ nebo tak něco, ale pořádné maso a sádlo a to hezky 3x denně! Koukala jsem jako puk, když mi vysvětlovala, jak je tenhle program postavený na principech výživy našich dávných předků. Lovci mamutů přece taky jedli pořád jenom bůček, protože ještě neznali zemědělství, a jak byli panečku zdraví a hubení. Navíc, vzhledem k tomu, že v době paleolitické jsme strávili nejvíce evolučního času, jsme právě na takovou stravu přirozeně adaptovaní. Na první pohled se může zdát, že takový koncept dává docela smysl a mnozí zajásají, že si konečně mohou bez pocitu viny dopřávat hromady tučného masa. Můj už částečně antropologií zformovaný úsudek mi ale říkal, že to asi zase tak jednoduché nebude a tak mi to nedalo a začala jsem pátrat, jak to tedy s těmi lovci mamutů bylo doopravdy.

Paleolit je nejstarším obdobím lidského vývoje a také tím nejdelším. Datuje se cca od roku 2 500 000 př.n.l. až po dobu kolem roku 8 000 př.n.l., kdy se postupně začalo rozvíjet první zemědělství. Z hlediska evoluce je to tedy období, které nás vytvarovalo do podoby, kterou známe i dnes, protože následující tisíciletí rozvoje lidské civilizace jsou v tomto časovém kontextu jen pouhým zlomkem sekundy. Argument, že na moderní způsob života vlastně nejsme vůbec adaptovaní, je tak v mnohém opravdu na místě, nicméně vždy je potřeba vidět ho v souvislostech.

Lidé v paleolitu žili jako lovci-sběrači. Živili se masem, ale převážně sběrem bobulí (ano, jako když my dnes chodíme na borůvky,:) různými kořínky a semínky. Protože neznali pěstování plodin ani zvířat, záviseli na lovu nebo museli za potravou daleko migrovat. Antropologické rozbory ukazují, že paleolitická potrava mohla sice sestávat zhruba z 37% bílkovin, 41% sacharidů a 22% tuku (Eaton & Eaton & Konner, 1997), nicméně je potřeba mít na paměti kvalitu tehdejších živin a hlavně způsob, kterým tehdejší lidé žili.

Přestože maso pravděpodobně zastávalo značnou část paleolitického energetického příjmu, šlo o maso divoké, nikoli domestikované, které známe dnes. Zatímco u divoké zvěře závisí procento tuku v těle na ročním období, ale i tak je většinou velmi nízké, u domácích zvířat je tomu přesně naopak. Obsah tuku mají konzistentně vysoký, protože domestikovaná zvířata jsou hezky vykrmována a narozdíl od těch divokých neběhají po lese, ale stojí ve chlívku (Cordain et al. 2005). Lidé v době kamenné si tak nejenže žádný opravdový bůček nedopřávali, ale pravděpodobně ani nevěděli, co to je, protože ulovené maso bylo převážně libové.

Dalším faktorem ke zvážení je to, jak často byla vlastně zvěřina mezi našimi předky k mání. Vzhledem k náročnosti lovu se ne vždy zadařilo a velké úlovky, které by nasytily celou tlupu byly spíše výjimkou. To, že maso bylo téměř vždy vzácností, je stará známá věc a ne náhodou tak byla jeho konzumace často doprovázená slavnostmi a nejrůznějšími rituály (a ještě stále je, když se nad tím zamyslíte…např zabijačka, apod.). Představa, že měli pravěcí lidé posvícení každý týden nebo dokonce den jako dnes my, je proto spíš romantická. Ve skutečnosti naprostou většinu paleolitické stravy nejspíš tvořily rostliny. Bobule, semínka, kořínky, klíčky a trávy (Nestle 2000). Nemluvě o skutečnosti, která měla zcela zásadní dopad na výživu všech našich předků včetně ještě našich babiček, a sice o obdobích hladu. Ta mohla trvat i dlouhé týdny, během nichž lidé přišli o své energetické zásoby nastřádané během období relativní hojnosti.

640px-Lascaux-diverticule-félinsPokud byste se rozhodovali hubnout po vzoru doby kamenné nesmíte zapomenout na další zásadní věc – pohyb. Zatímco my dnes většinu času prosedíme v kanceláři, doma, v autě, apod., lovci mamutů museli za tím svým mamutem opravdu běhat a také ho, pokud uspěli, museli nějak dotáhnout domů. To vše, stejně jako chození na borůvky, znamenalo značné energetické výdaje. Pro bobule se chodilo i dlouhé kilometry a lidé byli neustále vysoce aktivní. To je také pravděpodobně jeden z důvodů, proč umírali tak mladí. Jejich organismus se zkrátka brzy vyčerpal (Cordain et al. 2005).

Pokud si tedy chceme z paleolitické stravy vzít něco oprvadu prospěšného, potom je to konzumace vlákniny, čerstvých plodin a kvalitních, netučných bílkovin. Žít v souladu s tím, k čemu jsme evolučně přizpůsobeni ale neznamená nahradit veškerou stravu masem, pro které si dojdeme do supermarketu…tedy, vlastně pro které si dojedeme autem poté, co jsme proseděli 10 hodin v kanceláři. To, co si od našich předků máme doopravdy vzít, je spíš poznání, že naše tělo je dokonalý mechanismus, který potřebuje vyváženost jak v oblasti výživy, tak pohybu.

ZDROJE:

Cordain, L. et al. 2005. Origins and evolution of the Western diet: health implications for the 21st century. American Journal of Clinical Nutrition, 81: 341-354.

Eaton, SM., Eaton, SB. & Konner, MJ. 1997. Paleolithic Nutrition Revisited: a twelve-year retrospective on its nature and implications. European Journal of Clinical Nutrition, 51: 207-216.

Nestle, M. 2000. Paleolithic Diets: a sceptical view. Nutrition Bulletin, 25: 43-47.

OBRÁZKY:

Wiki commons

7 komentářů k článku Strava podle lovců mamutů aneb jak jedli naši předci

  1. Mám k článku pár věcí. Neví se kolik se lidé dožívali. Neexistuje na to metoda. Dokážeme z uhlíkového rozpadu říct, kdy dotyčný zemřel, ale ne jak dlouho žil. Metoda odhadu věku funguje tak, že se rozřízne kost a porovná se její stav s moderním člověkem, u kterého víme, kdy zemřel. Jenže i dnes může mít 70 letý člověk, pokud žije zdravě, lepší kosti než 40 letý, který zdravě nežije. Tehdy neexistovalo ani něco jako zubní kaz, ten přišel až se zemědělstvím a rostlinnou stravou. Vědci tedy říkají, jééé to je ale zdravá kost a zdravý chrup, ten musel mít tak kolem 30, když zemřel, ale je to nesmysl. Pokud nezemřel ve 30 opravdu na zranění predátorem, tak stejné kosti mohl mít i v osmdesáti. Existuje také studie, že se lidé v paeolitu moc nepohybovali. Měli připravené pasti a jen je občas zašli zkontrolovat. Člověk je lenivý odjakživa. Jako lev, který si nacpe břicho a pak se dokáže týden válet. Kořínky, semínka a bobule byly jen sezónní záležitostí. V zimě (tehdy většina roku) si na borůvky nezašli a ani nekopali do zmrzlé země. Jednoduše jedli maso a když nebylo, měli půst. Souhlasím s kvalitou masa. Ale zase oni jedli i vnitřnosti, které jsou tučnější a v divoké přirodě většina zvířat na zimu nabírá tučnou vrstvu, takže i když mělo zvíře lepší svalovinu, neznamená to, že by pod kůží a ve vnitřnostech nebylo dost tuku. Dělali si velmi tučné vývary apod. Takže spíše měli pravdu v tom 3 tydenním táboře, ale je nesmysl jíst 3x denně ale kombinovat to s půsty. Já jsem si zkusil carnivor diet a jedl jsem 3 měsíce jen hovězí maso a nic jiného 1x-2x denně s tím, že jsem si dal občas 24 nebo 48 hod půst a cítil jsem se a vypdal jsem nejlépe ve svém životě :). Je to ale těžké udržet v rámci společnosti. Chci se však k tomu vrátit :).

  2. Ano, naši prapředkové mohli být i s bůčkem třikrát denně štíhlí, už díky parazitům, kterých byly jejich vnitřnosti plné. A taky troška toho pohybu na furt čerstvém vzduchu….

  3. Tenhle článek mě potěšil, protože se pravděpodobně asi nejvíce blíží pravdě. Maso se nejedlo tak často a obiloviny si časem člověk vyšlechtil sám, když vybíral stále kvalitnější a větší semena trav. Lidé byli zdravější, protože jedli a žili BEZEŠKODNĚ. Dnešní potraviny pochází ze zvířat a rostlin, při jejichž chovu a pěstování jsou páchány škody na Zemi a lidech.

  4. děkuji moc mi to pomohlo a ky svámi moc souhlasím …. můj učitel to vídí stejně… :)

  5. V poslední době jsem se hodně zajímal o nejrůznější způsoby stravování a stále přemýšlím nad tím jak se lidské tělo vyvinulo. To co je napsáno v tomto článku mi říkal i můj rozum. Maso nikdy nebylo tak běžné a dostupné jako je dnes. Děkuji za skvělí článek který mé přesvědčení potvrzuje :-)

  6. Nechápu, proč lidi v souvislosti s paleo řeší, do jaké míry se ten který autor trefil do skutečné stravy lidí z doby kamenné. To přece není podstatné. Už proto, že lidi na severu, kde byl třeba většinu roku sníh, jedli zcela jistě jinak, než lidi u středozemního moře.
    Podstatná je jen jedna otázka: Budu zdravější, když vynechám zrní, továrenské výrobky, rafinované oleje, margaríny a možná mléko? (věci, které tady před zemědělstvím nebyly)
    Řešte tohle a ne to, jestli bobule tvořily X% stravy nebo Y% stravy a jak vykrmený byl mamut.

    • Dobrý den,
      zcela s vámi souhlasím, Bizwizi a to je taky přece celá pointa tohoto článku – používejme selský rozum a mějme vyvážený jídelníček. Informace ohledně toho z čeho konkrétně se asi skládala strava našich předků jsou potom spíše jen zajímavostí a také reakcí na události, které popisuji. Tématem průmyslově zpracovávaných potravin, které navrhujete, se zabývají jiné články na našem blogu, takže pokud máte zájem, můžete se podívat.

      Mějte se hezky!

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *