Vivaldi byl genius, přesto u mě silnější emoce vyvolává Rašení jara od Sindinga. Možná je to tim, že mi ho tatínek jako malé hrával na klavír. Ne nadarmo se říká, že klasická hudba uzdravuje duši… Takže si jí hezky pusťte ke čtení, panč tenhle článek byl navržen do jejích rytmů :) (…pokud vás teda k smrti nevyděsí „debilní zelenej ufoun“ z reklamy). Ale zpět k tématu, co totiž uzdravuje na jaře tělo si „povíme“ už záhy.

Ayurvéda i tradiční čínská medicína mají mnoho společného. Jejich základy pevně stojí na podobných principech a jsou prověřeny hlubokou historií.

Vhodná doba na detox

U Ayurvédy se vše řídí třemi energiemi – třemi dóšami: Vátou, Pittou, Kaphou a princip energie zrození, života a umírání tvoří pět elementů: Prostor, Vzduch, Voda, Oheň a Země. Jaro představuje zvýšenou energii Kaphy, která se skládá z prvků Vody a Země.

Stejně jako se příroda probouzí, taje sníh a začíná být teplo, náš organismus procitá spolu s ní. Tělo v tomhle období daleko rychleji a lépe odbourává toxiny a snáz se zbavuje hlenů (třeba zrovna proto v tuhle dobu občas pokašláváte…pokašláváte…?…Ne?…Tak ne!:)). Z toho důvodu je jaro jako stvořené k různým typům detoxikačních kúr (Frey 2007,165-168). To, že se třeba masopust slaví (drží) zrovínka koncem zimy a začátkem jara, proto není náhoda.

Tradiční čínská medicína (TČM) má energie dvě, Jin a Jang a ty se stejně jako tridóša doplňují. V obou případech bychom se měli snažit udržovat je v rovnováze. Pět pilířů, pět prvků v čínské medicíně potom představují elementy: Ohně, Země, Kovu, Vody a Dřeva, které symbolizuje právě jarní období (Hoffmann 2002, 34).

Oba druhy tradičního léčitelství také rozdělují potraviny podle jejich účinku na tělo. Každá má svůj vlastní systém, např. podle tepelného vlivu na náš organismus (jestli třeba ochlazují nebo oteplují), kterou zastupují chuť a jaký účinek z toho tedy plyne. V našich podmínkách, jak podle ayurvédy, tak podle TČM spadají do jarního období měsíce březen, duben a květen.

Nejni sezóna jako sezóna

Proto bychom na jaře měli přecházet od těžších (na sacharidy a tuky bohatších) a teplých jídel k lehčím, sezónním a čerstvým potravinám. No jo, sezónním… jak říká moje babička: „…něco za těch komoušů, bylo přece jenom fajn…“. Při tomhle prohlášení mi sice tuhne krev v žilách, ale fakt je, že v té době v zimě opravdu nebyly běžně k dostání pomeranče, mandarinky, banány nebo ananas (protože ty nebyly k dostání vlastně nikdy, žeano…) a všichni jsme to tak v tomhle ohledu měli lehčí. Teď se zdá, že je sezóna v obchodech po celý rok. No není to paráda? Ano, správně tušíte, NENÍ.

Každá plodina má svou vlastní energii a nejvyšší ji má právě v období, ve kterém přirozeně roste. Proto na jaře můžete pomaličku zapomínat na železné zimní zásoby, sušené ovoce a naloženou zeleninu. Vyražte do přírody a vyměňte je za bylinky, řeřichu, ředkvičky, jarní salátky a výhonky. Na klíčky bychom také neměli zapomenout, mají totiž vysoký obsah železa, kyseliny listové, draslíku, hořčíku a dalších látek. Znáte třeba fazole mungo? Takové zelené kuličky, které když necháte propláchnuté a ponořené ve sklenici (každý den musíte vodu měnit!), tak vám vyklíčí i bez speciálního „nakličovadla“ za 5-7 dní. Mňam!:)

A jestli si chcete vypěstovat i vlastní zeleň doma na parapetu, stačí vám k tomu odřezek mrkve, petržele, nebo řepy (v podstatě jakékoliv kořenové zeleniny). Moje maminka to dělá od nepaměti a přidávala nám to vždycky do polívky. Jednoduše si vezměte talířek, nalijte do něho trochu vody a položte na něj odříznutý vršíček mrkve, ten co na jeho konci byla dřív nať, který vám zbyde, až budete dělat třeba mrkvový salát. Za týden vám začne rašit první zeleň jako u nás doma!;)

Co by nás na jaře mohlo potrápit?

Podle ayurvédy i TČM, bychom také v každém měsíci v roce měli věnovat speciální pozornost konkrétním tělesným orgánům (Frey 2007, Hoffmann 2002). Na jaře jsou to:

• březen – žlučník
• duben –  játra
• květen – srdce

Podpořte je bylinkovými čaji. Na žlučník vám udělá dobře třeba máta peprná, heřmánek pravý, řepík nebo smetanka lékařská. Na játra: kořen čekanky, ostropestřec mariánský a zase ta pampeliška.:) Srdíčko posílí a cévy protáhne: kořen zázvoru, hloh nebo řebříček obecný. 

Na jaře taky můžete vyzkoušet BIO březovou šťávu (tradiční ukrajinský nápoj). Mají ji třeba v CountryLifeu, občas se s ní v teplých měsících osvěžím. Březová míza je bohatá na enzymy a podle výrobce pomáhá právě při léčbě jater, slinivky, ledvin i žlučníku (solexargo.cz).  Jinak se držte odstáté vody pokojové teploty třeba s kapkou citronu nebo lžičkou medu. Tak co? Už se těšíte, až konečně vyleze to sluníčko?

Příští stanice: léto!;)

Pro inspiraci naše jedinečné zdravé jarní recepty:

• Celer se sice začíná sklízet nejdřív v červenci jako skoro každá raná kořenová zelenina, ale takovou řeřichou lze ozdobit vážně skoro všechno!:) Celerové jednohubky s řeřichou
• Ani polívkám se meze nekladou, a proto ozimou (jarní) cibulku se spoustou dalších bylinek můžete podle libosti přidat třeba do vietnamské Pho Bo
• Luštěniny baštěte o 106 třeba v Čočce nakyselo ;)
• Kdyby vás chytla mlsná, vyštrachejte ze sklepa ještě nějakou tu mrkev a udělejte si Mrkvový jahelník s ořechy a čokoládou

ZDROJ:

Hoffmann, P. 2002. Na frekvenci čínské medicíny. Praha.

Frey, D. 2007. Ajurvéda. Praha.

http://www.youtube.com/watch?v=aFHPRi0ZeXE. Vyhledáno dne: 7.4.2013.

http://www.youtube.com/watch?v=lvT2vU-z7kA. Vyhledáno dne: 7.4.2013.

Březová šťáva. Solexargo.cz. (online) URL: http://www.solexagro.cz/p-26-Bio-stavy-a-koncentraty.axd?category-id=4. Vyhledáno dne: 7.4.2013.

OBRÁZKY:

http://neweastacupuncture.com/wordpress/wp-content/uploads/2010/10/chart.gif. Vyhledáno dne: 7.4.2013.

http://files.rostlinne-klicky.webnode.cz/200000008-60ed361e98/rostlinné%20kl%C3%ADčky3.jpg. Vyhledáno dne: 7.4.2013.