Když jsem poprvé slyšela slovo orčata na Poradně zdraví a esoteriky v Michnově paláci, velmi neoriginálně se mi spojilo s morčaty.:D Přesto tyhle dva názvy: Čufa a Orčata nemají se zvířátky nic společnýho. Obě slova vychází ze španělštiny (Chufa/Xufa, Horchata) a česky si je můžeme spojit s plodinou zelenošáchoru jedlého. Čufa neboli zemní mandle jsou totiž hlízy téhle rostliny a orčata je nápoj, který se z nich vyrábí.
Šáchor byl už v době Egypťanů velmi oblíbený a čufa se tak jako potrava dávala do hrobek nebožtíkům na jejich posmrtnou cestu. Z delty Nilu do Španělska se rostlina prý dostala až ve středověku a to díky expanzi muslimů.
Orčata, teda „šáchorové mléko“ se vyrábí tak, že se usuší, vytřídí a semele čufa, ta se naředí vodou, dochutí třtinovým cukrem a někdy i citronovou šťávou. Všechno se to dobře promíchá a přefiltruje a voilá! máte nápoj, který mě osobně připomíná, co do vzhledu i vůně řidší sahleb. Sahleb [salep] by se dal považovat za obdobu orčaty už jen proto, že se vyrábí taky z hlíz, jenže orchidejí. Takže ti muslimové jsou vlastně docela nápojoví fajnšmekři, protože sahleb je vyloženě arabskou záležitostí. Když jsem orčatu ochutnala, připadala mi dost sladká, nicméně, když si ji nepřesladíte může být skvělou náhražkou za sojové, rýžové či mandlové mléko nebo i řidší, lehčí a méně sladší variantou sahlebu.
Čufa chutná jako něco mezi oříškem a mandlí a vypadá trochu jako seschlá mandlička, na skus je ale měkčí. Orčata mi připomněla právě ten sahleb.
Co je ale na čufě a orčatě nejlepší? Za prvé musím upozornit, že obecně se ještě neřadí mezi superpotraviny, což jim ale vůbec nic neubírá na dokonalosti. Jak hlízy, tak mléko nebo dokonce i mouka, která se z hlíz mele, jsou vhodné pro celiaky, jelikož neobsahují lepek. Pak také mají spoustu vitamínů, minerálů a léčivých vlastností, koukejte!;)
Výživové hodnoty:
Čufa má podobný obsah tuků jako olivy, 31,3 g tuku na 100g, z toho 76% tvoří kyselina olejová, která se řadí k mononenasyceným mastným kyselinám a zbytek z části vyplňuje i kyselina listová, kterou jak známo, mají víc baštit hlavně nastávající maminky. Čufa je také velkým zdrojem sacharidů, uvádí se, že jich má až kolem 47 g/100g, z toho jen ale 14 g tvoří cukry. Neobsahuje příliš mnoho bílkovin (6 g/100 g).
Vitamíny a minerály:
Čufa je bohatá na minerální soli; díky vyváženému poměru vápníku a draslíku zabraňuje vzniku osteoporózy. Obsahuje vitamíny skupiny B, niacin; vitamín E a C a má antioxidační účinky a hromadu minerálních látek: P, MG, Fe, Zn, C, Mn.
Ostatní prospěšné složky:
V jedné knížce o vláknině a zdraví jsem se dočetla, že se čufa přidává do hamburgerů a jiných mletých produktů v restauracích rychlého občerstvení. To proto, aby se její přítomností „vyrovnal“ nepoměr hromady nezdravých tuků a cukrů a zvýšil se v nich právě obsah vlákniny a komplexních sacharidů. Fastfoody k tomu údajně donutil nárůst rakoviny tlustého střeva a jiné civilizační choroby (Cho, Almeida 2012). Docela koumáci, což? Nějak ale úplně nevim, co si o tom mám myslet…?:)
Léčivé vlastnosti:
Díky nízkému obsahu sodíku se čufa doporučuje těhotným ženám a ženám s menstruačními bolestmi. Má navíc probiotické účinky, a proto se považuje za regulátor střevních funkcí. Esenciální aminokyselina arginin pak pomáhá diabetikům, jelikož je přirozeným generátorem inzulinu (Rosengarten 2004, 332).
Dávkování a způsob přípravy:
Z čufy můžete upéct téměř cokoliv!:) Inspirujte se dobrotami na Chufa.cz nebo našimi recepty třeba na sušenky či lívanečky, stačí jen zaměnit mouku za tu čufovou. K dostání je i olej, který je lisovaný za studena z šáchorových hlíz a hodí se jak do salátů, tak i k rybám a masům středomořské kuchyně. No a nápoj z orčaty už taky znáte!:) Dávkování není nijak omezeno, možná se jen nepřejezte samotnými oříšky. Navíc nastávající maminky se můžou radovat, že ani ony nemají tuhletu dobrotu zakázanou a naopak se jim, díky té kyselině listové a nízkým hodnotám sodíku, doporučuje.
ZDROJ:
Cho, S. S.; Almeida, N. 2012. Dietary Fiber and Health. Tiger Nut Fiber And Its Technological Applications in Meat Products. CRC Press. Taylor & Francis Group. 433-441.
Rosengarten, F., Jr. 2004. The Book of Edible Nuts. Walker publishing company, Inc. New York. 223.
OBRÁZKY:
http://learning.latienda.com/userfiles/images/flash-cards/nt-15.jpg. Vyhledáno dne: 27.3.2013.
http://www.lifeandfoodblog.com/wp-content/uploads/2011/11/IMG_3350.jpg. Vyhledáno dne: 27.3.2013.
