19. Říjen 2013 2

Stévie

SteviaV záchvatu naší Ryby vs. mlsná očisty od cukru a od slaskýho jsem se konečně rozhodla trochu víc zaexperimentovat s touhle zázračnou rostlinkou, kterou pověst předchází. Stévie sladká původně pochází z Jižní Ameriky, kde jí už od nepaměti používali jako přírodní sladidlo, pančto jak už sám její název napovídá, je dokonce až 30x sladší než běžnej cukr! A nejenom to! Narozdíl od tohohle zabijáckýho bílýho prášku je to bylinka a tudíž z definice zdravá kytička, která má na lidskej organismus hned několik blahodárnejch účinků.

Léčivé účinky:

Zatímco cukr a jiný sladidla jsou známý tím, že se nám po nich dělaj zubní kazy, tukový zásoby a celá řada různejch jinejch radostí, tak stévie má naopak přirozený antibakteriální účinky a působí tak v těle jako antiseptikum (no neni to boží?!). Vedle toho pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi, protože sice sladce chutná, nicméně má téměř nulovou kalorickou hodnotu (Pitchford 2002). Zkrátka to, o co se tu léta snaží výrobci všech možnejch i nemožnejch „ligh“ nápojů, do kterejch cpou umělý sladidla (který mimochodem podporujou chuť k jídlu, takže po nich lidi tloustnou ještě víc než po běžně slazenejch pitíčkách), to už naši jiho-američtí kamarádi znaj léta přímo z pralesa.:) Právě díky nizoučký energetický hodnotě je pak stévie jako dělaná pro diabetiky, dietáře a  zkrátka pro všechny, kdo z jakýhokoliv důvodu hledají alternativu k cukru a sirupům.

Na co všechno je teda stévie dobrá:

  • cukrovka
  • hubnutí
  • regulaci krevního tlaku
  • má antibakteriální účinky
  • pomáhá s trávením
  • má diuretický účinky

Stévie, kde jsi teda celou tu dobu byla?

Nejspíš si taky řikáte, kde teda celou dobu tahle bylinka byla, když je tak bezvadná a nekalorická, a když by tady u nás na západě evidetně mohla vyřešit spoustu nepříjemností? Jaktože už se dávno nepoužívá ve velkym?! Nóóóó… ona u nás totiž byla ještě do nedávna jako potravinovej doplněk ZAKÁZANÁ! Dokonce ještě když jsem si jí já před pár lety kupovala, tak jí ve zdravý výživě měli v sekci kosmetiky, protože podle regulací EU byla povolená jen na léčebné účely, nikoli jako sladidlo.

Důvod?

Oficiální verze: jistá studie z 80. let ukázala, že má stévie potenciálně nebezpečný vliv na lidský organismus (Pezzuto et al. 1985) a tak přestože už to potom nikdy nebylo potvrzeno, tak jí stáhli z prodeje.

Neoficiální verze: představa, že by celej cukrářskej průmysl po celičkym světě padl na kolena kvůli jedný malý rostlince, kterou si může každej pěstovat doma, byla pro světovej trh a politiku celkem děsivá představa a tak jí radši zakázali.

V roce 2011 potom EU povolila jako přímou náhražku cukru stéviový extrakt, samotnou rostlinku však nikoli (CR EU 2011).

Kde jí seženete?

Stévii dneska seženete buďto v obchodech se zdravou výživou, kde jí mají většinou sušenou (já mám svojí z CountryLifu) a nebo na internetu (rostlinky v květináči jsem dokonce minule zahlídla i na farmářských trzích). Prodávaj se jak lístky, tak i extrakty nebo třeba i sladící pilulky, ale tady jako u všeho platí, že zkrátka čím přírodnější, tím lepší! Takže práškům, co připomínaj umělá sladidla bych se vyhejbala, pančto jde zase o syntetizovanou podobu něčeho, co můžete úplně stejně využívat rovnou tak, jak to stvořila matička příroda. Recept na domácí extrakt najdete na konci článku.;)

Jak jí používat:

Chuť:

Jedinej problém, na kterej můžete při používání stévie narazit je ten, že nemá zrovna úplně neutrální chuť. Naopak, její „vůně“ je celkem výrazná. Uvozovky uvádim schválně, panč mě to třeba vyloženě smrdí!:D Fakt se omlouvám, jestli jsem teď někoho zklamala, nicméně tahle bylinka má vážně poměrně výraznou chuť, což třeba neni zas až takovej problém při vaření, ale při slazení kafe už teda jo! Je proto potřeba, abyste si sami vyzkoušeli, v kombinaci s čím vám stévie vadí, s čím ne… a nebo vám třeba nebude vadit vůbec, a pak jedno velký hurááá!:)

Suché lístky:

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že tenhle způsob použití stévie neni moc praktickej, protože i když lístky namelete na jemnej prášek, tak se vám zkrátka nerozpustí jako běžný cukr nebo sirup a proto se vám jí nikdy nepodaří vmíchat do jídel tak, aby sladila úplně rovnoměrně. O nápojích ani nemluvě. Lístky plavou a dělaji si zkrátka trochu co chtěj.

Extrakt:

Ten je narozdíl od prášku tekutej a tudíž se s ním líp manipuluje a jeho použití je mnohem univerzálnější. Extrakt si navíc můžete hrozně jednoduše udělat i sami doma! Jednak je víceméně nesmrtelnej a nestárnoucí a druhak si můžete i sami určit, jak moc koncentrovanej ho chcete. Recept pro všechny rybí bylinkáře a alchymisty je dole.;)

Pilulky:

Jak už jsem psala výše, nejsem jejich velikym fandou, protože jde většinou o těžce rafinovanou, koncentrovanou formu stévie, která kromě sladivý složky už většinou dávno neobsahuje žádnou z těch ostatních blahodárnejch složek (zejména pokud jsou tabletky bílý). Nic vám tudíž nepovim ani o jejich využití, pančto jsem je nikdy nezkoušela… pardón!:)

Vaření:

Všichni všude tvrděj, že sladivost stévie se během vaření nemění. Upřímně řečeno, nejsem zatim úplně schopná tohle objektivně zhodnotit, protože při normálním vaření nesladim a při pečení jsem ještě nějak neměla možnost tuhle rostlinku vyzkoušet. Myslim si, že víc než sladivost sama o sobě, může být problém to, že většina běžnejch receptů počítá s určitym množstvim cukru v poměru k jinejm ingrediencím a v okamžiku, kdy ho všechen nahradíte několika kapkama stévie, vám to samozřejmě rozhodí konzistenci těsta, a tak podobně. Je tudíž jasný, že při pečení půjde o velkou alchymii… Ale tak zase aspoň bude sranda!;)

Jen bych určitě doporučovala ze začátku sladit spíš fakt opatrně a postupně ochutnávat, panč stévie má podobně jako třeba lékořice takovej ten nasládlej „vocásek,“ co vám ještě poměrně dlouho po polknutí zůstává na jazyku.

IMG_9189

Jak si vyrobit vlastní stéviové sladidlo (extrakt):

Budete potřebovat:

  • čerstvou nebo sušenou stévii
  • vodku
  • skleničku s kapátkem (seženete v lékárně)

Dejte lístky stévie do prázdný skleničky od marmelády a zalijte vodkou tak, aby byly ponořený. Uzavřete a protřepejte, potom to odstavte někam mimo přímej dosah tepla a sluníčka (což teď na podzim nebude takovej problém…) a nechte louhovat 24-48 hodin. Dýl ne, protože by mohl extrakt příliš zhořknout (klidně ho průběžně ochutnávejte). Až tahle doba uplyne, zceďte tekutinu přes sýtko a dejte zahřát na sporák na tu nejnižší teplotu. Potřebujete nechat vypařit alkohol, aby jste a) nebyli pod parou pokaždý, když si chcete něco osladit,:D b) extrakt trošku zhoustnul, zesirupovatěl. Bacha, NESMÍ SE TO VAŘIT, jinak to zase zhořkne! Takže zahřívejte a míchejte asi tak 20 minut no a voilá, stéviový sladidlo je na světě! Nejlepší je přelít si ho do kapátka, který vám umožní snadný dávkování.

ZDROJE:

Commission Regulation EU. 2011. Amending Annex II to Regulation (EC) No 1333/2008 of the European Parliament and of the
Council with regard to steviol glycosides. Official Journal of the European Union 1131/2011. [Link]

Pezzuto, J. M. et al. 1985. Metabolically activated steviol, the aglycone of stevioside, is mutagenic. PNAS 82 (8): 2478-2482.

Pitchford, P. 2002. Healing with WholeFoods: Asian Tradition and Modern Nutrition; Third Edition. Berkeley: North Atlantic Books.

2 komentáře k článku Stévie

  1. V Praze se dá stévie v květináčku běžně sehnat v zahradnictví Chládek ve Střešovicích. Já jsem ji samozřejmě hned umořila, ale když čtu, jaká je blahodárná, poběžím si pro další:)

  2. to jsem nevěděla, že Stévie byla zakázaná…. Hned mě chutná líp (myslím, jako to zakázaný ovoce) :D No koloidní stříbro se taky prodává jako kosmetický prostředek (mohli by jsme po něm třeba zmodrat) :)) mějte se pěkně……

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *