Tak a konečně je tu některými dlouho očekávaný počin o další makro živině, kterou jsou všemi léta obávané tuky. Bylo toho o nich za posledních desítek let napsáno už tolik, že by to snad naplnilo celé Klementinum. Proto tento článek nebude ani tak varovně zvednutým prstem nad tím, kolik sádla si dopřáváte, ale spíš takovým přehledem zajímavostí a tipů, jak s tuky nakládat. Pro ty, které by potom zajímalo trochu biologie a chemie jsem zase připravila krátký přehled Tuky: přehled a metabolismus.
Štítek HDL
Víte, že…
- Víte, že pokud pijete vodu z vodovodu, měli byste ji nechat alespoň 5 minut odstát?
– Chlór, který ošetřená voda obsahuje, totiž potřebuje dostatek času k tomu, aby vyprchal.
- Víte, že ze syntetických doplňků stravy nezískáte nikdy tolik vitamínů jako z ovoce nebo zeleniny?
– Je to z toho důvodu, že na rozdíl od přírody, která skoro vše vyrábí v tzv. P formě, většina syntetických preparátů je vyráběna v tzv. formě L. Označení L a P znamenají u vitamínů a aminokyselin orientaci molekuly v prostoru. Podstatou „pravotočivosti“ P a „levotočivosti“ L je ta, že má molekula jednotlivé stavební kameny v naprosto stejném pořadí, akorát, že zrcadlově. Důležitý je z toho všeho především fakt, že lidské tělo je schopno využít více právě přírodní formu P, která je obsažena v přirozeném zdroji, tedy hlavně v ovoci a v zelenině (Astl a kol. 2009; 34-35).