Ahoj rybičky!
Během naší nedávno probíhající akce 30 dní intenzivní rybí sebelásky, kde jsme se učili, jak mít dovopravdicky rád nebo ráda sebe sama, si jedna závojnatka tak trošku povzdechla, že by jí zajímalo, jestli to někdy dokáže na 100%. Jako tu sebelásku. Zkrátka jestli se někdy bude mít ráda úplně a docela a bez jedinýho malinkýho zaváhání. No, a mně tahle otázka přišla tak hrozně zajímavá, že jsem se o ní rozhodla malinko rozepsat.:)
Všechny důležitý životní moudra typu, „Mějte rádi sebe sama!“, „Poslouchejte hlas svého srdce!“ nebo třeba, „Vykašlete se na to, co si myslí ostatní!“ se vyznačujou několika společnejma znakama.
Rada, „Prostě se s tím smiř. Všechno je přesně tak, jak má být,“ je další takový pravdivý, ale často hodně neuchopitelný moudro…
Ahoj rybičky moje zlatý! Tak konečně píšu od těch praštěnejch klokanů!:) A věřte mi, myslim na vás kudy chodim, protože tady je takovejch krásnejch míst a divnejch zviřátek, až z toho oči přecházej. A lidi, ty jsou vám tady taky takový hezký, milý a usměvavý… Proháněj se po ulicích na skateboardech nebo se surfem v podpaží a nejenom že vypadaj vesele a že nic neřešej, ale oni FAKT JSOU VESELÝ A FAKT NIC NEŘEŠEJ!:D
Minule jsem šla nakoupit a ta pani za pokladnou se usmívala tak, jak se neusmívám ani já po vážně dobrym kafi, povídala si se mnou o životě, vtipkovala, popřála mi krásnej den… A mě to vedlo k zamyšlení, jak je to, kruciš jako možný?!:D Já si totiž pořád dělám srandu, že je to tady země jednorožců a duhy, ale co když je to vážně pravda?!:D
Hele, rybičky, taky se vám někdy stejská po hodinách výtvarný výchovy, kdy jste kreslili a malovali a lepili a matlali a tak? Nám s Janou jo, panč jsme spolu chodívaly do výtvarný třídy (no, teď zpětně taky moc nechápeme, jak jsme se tam dostaly a ano… známe se už fakt dlouho!) a děsně nás to bavilo, protože při podobný kreativní činnosti člověk vždycky tak nějak zapomene na všechno, co ho trápí. Dává mu to možnost podívat se sám do sebe a vyplivnout na papír věci, který by jinak možná nikdy dostat ven nedokázal…
Uznávám, že tohle počasí je vážně na kočku. Buďto je hnusně pořád a to prostě jen tak veselej bejt nejde a nebo je teda pár dní hezky, což je bezva, ale o to naštvanější pak člověk je, když zas začne bejt šedo. Jenže… jde to vůbec udělat správně?! Přemejšlela jsem nad tim zrovna nedávno, když jsem zase měla svojí občasnou sebe-lítostivou chvilku… Že jsme my, lidi, vlastně večně nespokojený. Já vim, na tom neni nic objevnýho, to ví přece každej a spousta lidí si to dokonce i sebe-reflexivně uvědomuje sama na sobě. Co se ale člověk nikde moc nedozví je proč to tak je a případně co teda s tim?! číst dál
Milé rybičky, jak jsme slíbily, tak taky konáme a přinášíme článek pro všechny, jejichž otázky nestihly být položené a tudíž ani zodpovězené v našem rozhovoru s Teal. Spoustě z nich už se Teal věnuje v některých svých videích, proto vás na ně chceme odkázat, abyste už nemuseli dál tápat a taky abyste třeba nebyli smutný, že se na vás nedostalo.:) Když jsem to tak procházela, tak jsem si uvědomila, že hodně videí, kde je spousta odpovědí, jsme ještě nestihly přeložit, takže slibuju, že se na tom bude postupně pracovat.
Ahoj rybičky!
Tak sláva, je to tady! Konečně jsem dopřeložila rozhovor s Teal, takže teď už je to vlastně jakoby mluvila česky.:) Děkuju všem za trpělivost a doufám, že se vám to bude líbit. Slavíme nejenom našeho nádhernýho hosta, ale vlastně taky i naše úplně první vydání Akvárka! Máme prostě radoooooooost!
Ahoj rybičky,
tak to vypadá, že se nás dvou, ploutvonohých hyperaktivních plavkyň jen tak nezbavíte!:) Představte si, že nás oslovili už i Moravani a začátkem července se chystáme na Ekologikum do brněnské Malé Austrálie. Ano, budeme šířit zdravý životní styl, pozitivní energii a světový mír dokonce i takhle na férovku a hlavně na živo.:)
Tak rybičky naše, protože jsme vám to slíbily a protože se nemůžete dočkat (což se vám teda vůbec nedivíme:)), tak vám chceme říct, jak to včera dopadlo.
Bylo to super! Sice jsem na začátku málem umřela na tachykardii a mluvila jsem rychlostí asi 150 slov za sekundu, ale Teal byla naprosto úžasná a boží! Je strašně hodná a milá a prostě neuvěřitelná. Je krásný, jak je přirozená a „normální“ přes všechnu tu moudrost, kterou v sobě nosí. Eště pořád jsem z toho vedle a věřte mi, že mi teda dala hodně podnětů k zamyšlení. Dostaly jsme se i k relativně hodně otázkám, takže se máte na co těšit!;)
Tak jsem si nedávno dělala takovej malej průzkum ohledně toho, co lidi zrovna nejvíc trápí a co nejvíc řeší, panč mě to jakožto toho životního kouče dost zajímá. No a hádejte na co jsem přišla? Že tady mezi náma plave strašná spousta úžasnějch rybiček, co jsou moc krásný, plný vědomostí a potenciálu, ale vůbec to o sobě nevědí. Co víc, nejen že maj pocit, že nejsou dost dobrý, ale ještě jsou i často přesvědčený, že myslet si o sobě hezký věci, je vlastně dost nafoukaný. A tak se podceňujou, drží se zkrátka a nakonec se v tom svým životě tak nějak plácaj, lapaj po dechu… jsou prostě jako ryby na suchu.
Handcrafted with love by STUDIO SYNAPSE, 2013