Denně se setkáváme s různými teoriemi, jak se správně stravovat a co bychom měli konzumovat a někdy je těžké se v nich orientovat. Přemýšlela jsem nad takovým docela obecným střetem několika názorů, na které často narážím. Mají co dočinění s pokrokem lidstva. S rostoucí životní úrovní člověka na zemi a s tím spojenými klady i zápory, chcete-li. Člověk, živý tvor, si zvykne na kde co, to víme. Nikdy v minulosti se neodehrálo tolik změn a rozvoj lidstva nebyl tak „agresivní“, jako v posledních sto letech. Co je pro nás ale přirozené nám, podle mě, už zase tak jasné není.

Někteří lidé zastávají názor, že by se měly konzumovat potraviny, které nejsou tepelně ani jinak upravené. Že bychom měli jíst v podstatě stravu syrovou. Lidem s takovýmto životním stylem se říká „Vitariáni“  (Raw Foodists). Nemyslí se tím, že by konzumovali syrové maso. To a produkty jako mléko a vejce jsou pro ně problematické, proto jsou vitáriáni většinou nejen vegetariáni, ale i vegani (Vitarian.cz). Jiní třeba zastávají myšlenku, že bychom měli svou stravu volit především z produktů a plodin, které pocházejí z podnebního pásma nebo dokonce oblasti, ze které pocházíme. Jde o to, že člověk je v podstatě z geografického hlediska předurčený k tomu, co by měl konzumovat. Tato teorie tedy tvrdí, že pokud jsem se narodila v Čechách, měla bych jíst např. jablka, meruňky, brambory, obilniny, hrách, fazole, ořechy apod. a měla bych ze svého jídelníčku vyřadit banány, ananas, liči, kokos a jiné, protože by mohli být zdrojem alergenů, na které můj organismus není zvyklý. Naproti tomu stojí ti, kteří jsou přesvědčeni, že nejsme přeci neandrtálci, abychom tepelně neupravovali jídlo, když to dokážeme a že je na to všechno (i na chemii, konzervanty a jiné přísady) už naše tělo dáááávno zvyklé, a tudíž je nesmysl něco nejíst.

No jo! Jenže co je to dáááávno?! Pouhé tři generace nazpět si „obyčejní“ lidé maso 5 krát týdně nemohli dovolit, natož potom 2x až 3x denně! A to nebyl žádný pravěk! Ještě docela nedávno jsme jedli mnohem více ovoce a zeleniny. A tolik jsme se nepřejídali. Nebyly žádné hamburgery, hranolky, číny, pizzy, fanty, toniky (právě s těmi „éčky“) k dispozici na každém rohu. Nebyla pasterizovaná a homogenizovaná mléka, antibiotiky nadopovaná kuřata a krávy krmené kukuřicí, místo aby se přirozeně pásly a žraly trávu. Přišlo se na spoustu skvělých věcí, dokážeme dělat transplantace, můžeme letět do vesmíru anebo na dovolenou.:) To JE super! Že ale dovedeme vypěstovat velké jahody za dva týdny, všechno pěkně obarvit, osladit a oslanit, zkoušíme klonovat plodiny a všechno, co se dá, vylepšujeme pro lepší chuť a pro oko. To super NENÍ…Většina z nás ale žádou teorii nemá. Obvyklé stravovací návyky chápeme jako normální, protože jsme na nich vyrostli, denně se s nimi setkáváme, a tak nás ani nenapadne o nich pochybovat. Jíst nezdravě je zkrátka běžné, takže si často ubližujeme, aniž bychom o tom věděli.

Znali jste například pravou podstatu toho, proč se doporučuje dělená strava? Bílkoviny (především maso) ke svému zpracování potřebují kyseliny a karbohydráty (příloha: brambory, rýže, těstoviny) zase prostředí zásadité (o sacharidech a jejich metabolismu více viz: Karbohydráty aneb proč topit cihlami, když máte dřevo?). Kyseliny a zásady se tedy navzájem ruší, tělo je zmatené, neví, kde má jakou potravinu trávit, protože jsme mu tam, chudákovi, šoupli všechno naráz. Nepovažuji se za nějakého propagátora dělené stravy, ale následně uvidíte, že taková úprava jídelníčku má docela hlavu a patu. Ještě předtím ale trochu osvětlím její zásady. Jak už ze samotného názvu vyplývá, princip takového způsobu stravování spočívá v:

• oddělení bílkovin od sacharidů (tedy pravý opak toho, co považujeme například za „klasický“ oběd: řízek s bramborem, guláš s knedlíkem, ptáček s rýží…)
• velkou část přijímané potravy by měla tvořit zelenina a ovoce
• naopak v menším množství je doporučená konzumace bílkovin, sacharidů a tuků obecně
• vyhýbejte se rafinovaným, chemií, konzervanty a přidanými látkami upraveným potravinám 
• mezi jídly odlišného složení by měla uplynou dostatečná doba na jejich strávení (3-4 hodiny), samozřejmě také záleží na množství, hrst rýže budete určitě trávit kratší dobu než pytel brambor :)

Trávení začíná už v dutině ústní, nicméně, vzhledem k tomu, jak rychle jíme, (někdy až hltáme), nemá tento proces bohužel valný význam. Odtud putuje potrava do žaludku a právě tady, díky kyselině chlorovodíkové (solné), která je hlavní trávicí složkou obsaženou v žaludečních šťávách spolu s pepsinem (trávicí enzym), chymozinem (sráží mléčnou bílkovinu) a lipázou (enzym štěpící tuky), se částečně zpracovávají a tráví bílkoviny, tedy živiny, obsahující především potraviny kyselinotvorné a tuky, které patří mezi potraviny neutrální. (Seznam kyselinotvorných zásadotvorných a neutrálních potravin naleznete zde). Tuky jsou pro náš zažívací systém ještě složitější než bílkoviny, proto jsou postupně rozkládány ve všech trávících orgánech. Natráveny jsou tedy v žaludku, zde je štěpí už zmíněná lipáza, pak pokračují do tenkého střeva, kde jsou ve dvanáctníku za přítomnosti žluči, která sem přitéká žlučovodem, děleny na malé kapénky, aby mohly být nakonec vstřebány. Naopak většina karbohydrátů, tedy cukry a škroby jsou skutečně tráveny až tenkým střevem a v kyselém prostředí žaludku tomu moc nedají (více o metabolismu sacharidů naleznete zde: Karbohydráty/sacharidy – přehled a metabolismus). A právě tenké střevo (dvanáctník, lačník a kyčelník) má na rozdíl od žaludku prostředí zásadité. Tráví se tu tedy potraviny, které jsou hlavně zásadotvorné. Veškeré konečné rozkládání mají na starosti šťávy slinivky břišní. V tlustém střevě se pak vstřebávají vitamíny a minerální látky společně s vodou. Už z tohoto postupu můžeme logicky vyvodit, co je pro náš organismus největší zátěží. Jde to pěkně postupně a jasně:

1. tuky – lépe se tráví tuky rostlinného původu

2. bílkoviny – obecně mám na mysli maso, rostlinné bílkoviny, které můžeme čerpat např. z luštěnin jsou zase snáze stravitelné, protože  jsou rostlinného původu.

3. karbohydráty/sacharidy – cukry, škroby (většina příloh)

4. voda a následné vstřebání vitamínů a minerálů

Když tedy jíme „klasicky“ maso a nějakou přílohu, musí být náš trávicí systém dokonale mimo. A to by mě teda teď vážně zajímalo, kde vznikl ten nápad pokládat takové stravování za běžné a normální, když je to vlastně nesmysl? No, to už asi nezjistím, možná někdy příště. Hádám, že to bude tak nějak způsobeno našimi mlsnými jazýčky…

Co s tím ale udělat? Pokud nejste, nechcete nebo neumíte být stejně radikální jako já,:) zkuste znovu probudit svou intuici a řiďte se jí (hlavně si ji ale nespleťte s chutí, protože ta například ke mě promlouvá docela často :D). Není nic snazšího než svému tělu naslouchat. Samo vám řekne, co mu dělá dobře a co ne. Buďte k sobě citliví a neplácejte „pátý přes devátý.“ Jezte střídmě a svůj organismus nepřetěžujte tunou koření, solí, dochucovadel, vyhýbejte se těžkým překombinovaným jídlům, dělejte si bezmasé dny, vyzkoušejte půst nebo něco, co vám pročistí vaše tělo a trávicí systém. Na závěr mě napadá ještě takové jedno moudro, možná je trochu odvážné, ale příhodné a výstižné. Mějte na paměti, že „jíme, abychom žili, nežijeme, abychom jedli.“

ZDROJE:

Tepperwein, K. 2005. Pryč s kyselostí!. Vydání první. Bratislava.

Vitarian. Úvod- syrová rostlinná strava. Vitarian.cz (online) URL: http://www.vitarian.cz/search.php?rsvelikost=uvod&rstext=all-phpRS-all&rstema=3&stromhlmenu=3. Vyhledáno 14. 6. 2011

Lenz, N. What Do Raw Foodists Eat? RawSchool.com (online) URL: http://www.rawschool.com/basics.htm#eat. Vyhledáno 14. 6. 2011

Muselík, M.: Proces trávení/Přehled trávení živin. Abcvýživy.cz (online) URL: http://www.abcvyzivy.cz/clanky.htm#traveni. Vyhledáno dne 14. 6. 2011

více informací o dělené stravě naleznete zde:

www.strava-delena.cz

OBRÁZKY:

http://ecofriend.com/wp-content/uploads/2012/07/junk_food_kihlx.jpg. Vyhledáno 14. 6. 2011.

http://sk2.goo.cz/obrazky/zdravi_na_dlani/nase_telo/0500-travici_system.gif. Vyhledáno 14. 6. 2011.