Vááááánoce Váááááánoce přichááááázejíííííí…a s nimi i teror ze svátečního úklidu, shánění dárků, o kterých jste si řekli, že letos si je vážně, ale VÁŽNĚ dávat nebudete a samozřejmě ze všeho toho jídla a cukroví, bez kterého to sice nejde, ale jehož dopady si pak vyčítáte ještě v létě. Jak si tedy užít Vánoce, ty rodinné svátky klidu a míru v KLIDU A MÍRU bez náběhu na infarkt (ať už ze stresu nebo z množství sádla v tepnách :))?

Moudří radí, „Letos tolik nejezte!“ „Nestresujte se!“, „Stoly se přece nemusí pod jídlem prohýbat…“, atd. To je všechno sice moc hezké, jenže prakticky platné asi tolik, jako když na sebe koukáte v plavkách do zrcadla, přijdete si jako hroch a někdo vám řekne, že „musíte mít rádi sebe sama“. Bez ohledu na pravdivost těchto slov se to totiž vždycky všechno zasekne na tom, že NEVÍME, JAK TO KRUCI ASI MÁME UDĚLAT?!

Naštěstí jsem tu já se svou revoluční radou: Mějte rádi sebe sama!:D

Nééééé!! Nebo teda právěže jóóó, ale jinak.:) Osobní smíření je opravdu tou jedinou věcí, která vám přinese životní spokojenost, ale cesta k němu je většinou dost trnitá. Chce to čas, trpělivost a hlavně nějaké ty praktické „ulehčováky“ díky nimž převedete teorii do praxe. Jednou ze základních věcí je uvědomit si, že všechno je jen otázkou rozhodnutí; zeptejte se proto sami sebe, co OPRAVDU CHCETE a PROČ. Skutečností totiž je, že se přejídáme, honíme a stresujeme proto, že to tak vlastně chceme (většinou podvědomě). Z nějakého důvodu (ať už je jím nuda nebo třeba pocit nedostatečnosti) nám to vyhovuje a slouží, protože jinak už bychom to dávno nedělali. Pokud k sobě tedy budete upřímní, tak nakonec zjistíte, že všechno to sváteční ale i celoživotní nervování se je jen otázkou rozhodnutí, které můžete kdykoli změnit. V kontextu vánočního obžerství potom stojíte víceméně před dvěma možnostmi:

1) Nestojí to za to:

Sice byste se rádi nepřejídali ani nestresovali, ale vlastně vám to za tu námahu zase tolik nestojí. Víte, že byste asi neměli, ale ve skutečnosti se na všechno to cukroví, salát, vaječný koňak a přejídání těšíte. Chcete si sednout před televizi s mísou rohlíčků, koukat na pohádky a nic neřešit. I to obvyklé kupování dárků na poslední chvíli nakonec přece taky stihnete. Zkrátka, ruku na srdce, ve skutečnosti vlastně vůbec nic měnit nechcete. A TO JE NAPROSTO V POŘÁDKU! Vždyť si Vánoce užijte, ať už to pro vás znamená cokoli! Koneckonců jsou to naše největší svátky a přichází jen jednou v roce. Naprosto zásadní proto, abyste si to potom všechno zase nevyčítali, je ale udělat tohle rozhodnutí VĚDOMĚ. Když totiž „domluvíte“ sami sobě, všechno si rozumně projdete a dojdete k určitému postoji, budete vědět PROČ se chováte, jak se chováte a to vás pak „podrží“ v případě, že vás přepadnou pocity viny. Dám vám konkrétní příklady toho, co mám na mysli:

• Jak ne-e: 1.1.2013 lezu vynervovaně na váhu a už tuším, jak to celé dopadne. Displej na mě nemilosrdně svítí: 17743 kg (tak mi to minimálně připadá)! V mdlobách se sunu k zemi, nádávám si, jak jsem strašně debilní, že tohle jsem přesně věděla, že jsem tlustá, že za všechno můžou ty linecký a pracny, bla bla bla. V novoroční depresi se pak přesunu do postele, kde se nadále úspěšně lituju (ideálně se zbylým cukrovím v ruce) a nebo si nasadim tenisky a jdu v -20°C na dvě hodiny běhat, abych se teda jó za tu rozežranost potrestala.
• Jak jo-o: 1.1.2013 sice možná mám trochu upnutější kalhoty, nicméně to mě vzhledem k uplynulým dnům nijak nepřekvapuje. Před Vánoci jsem totiž zvážila všechna pro a proti a VĚDOMĚ SE ROZHODLA, že si to cukroví jednou za rok dopřeju. Spočítala jsem si, že nejspíš trochu přiberu, ale že odolávat a trýznit se „dietou“ by mi stejně vydrželo maximálně den. Taky se nepotřebuju zbytečně zklamávat tím, že si budu klást cíle, o nichž dopředu vím, že jsou aktuálně nesplnitelné. Takže co na Nový rok udělám?: rohlíčky jsou dávno strávené, s tím už nic nenadělám, tudíž na váhu, co? Kašlu! => důležité je, co bude dnes a zítra, panč to můžu změnit => dělám NOVÉ ROZHODNUTÍ; vracím se na scénu jako rybička, co se drží zásad zdravého života => na oslavu si jdu dát svých 12 minut Bodyrocku a pak čočku nakyselo, ať mám peněz jako želez!:)

2) Letos to zvládnu:

Pokud se opravdu rozhodnete, že letos o Vánocích nepřiberete ani deko, potom svoje rozhodnutí podpořte důslednou PŘÍPRAVOU. Jak se totiž říká: „nemít plán k úspěchu, znamená plánovat neúspěch“ (nebo tak něco :)). Základem je opět neklást si nesmyslné cíle, kterých nelze dosáhnout, takže je lepší nepouštět se do žádných extrémů. Ideální je taktika „Vánoce, neVánoce, žiju dál jako by se nic nedělo“ = udržuju si svůj bežný (a samozřejmě převážně zdravý :)) jídelníček s tím, že si občas někde něco mlsnu. Tady je pár praktických tipů, jak se vyhnout „slabým Vánočním chvilkám“:

• Nic si úplně nezakazujte: to je totiž přímá cesta k neúspěchu a dlouhodobé zpruzelosti. Tradiční jídla a dobroty k Vánocům patří a vy si je zasloužíte. Letos na to ale jděte chytře a zásobte se dopředu zdravějšími variantami všech oblíbených Vánočních klasik.
  • Inspiraci na cukroví najdete třeba mezi našimi recepty, které jsou fakt bezva, jakože se Zdravý rybičky jmenujeme!
  • Bramborový salát udělejte 50:50 z majolky a bílého jogurtu. Bude tak nejen lehčí a líp stravitelný, ale troufám si říct, že i o dost lepší. Uznala to dokonce i moje (nedietní) babička a bratranec, který je ve vývinu!:)
  • Kupte si hromadu ořechů a čerstvého i sušeného ovoce pro chvíle akutního záchvatu mlsné. Je to určitě lepší varianta než cukroví. A navíc křížaly, sušené švestky, fíky, meruňky i všechny druhy ořechů k Vánocům patří úplně stejně.
• Informujte příbuzné: nejtěžší výzvou v podobných situacích bývá vyjednávání s rodinou, která vás bude donekonečna přemlouvat, ať přece neblbnete a přejíte se s nima. Moje zkušenost je taková, že lidi často vaši snahu jíst a žít zdravě bojkotují proto, že vlastně v těhle ohledech sami cítí nějaký pocit viny. Nejlepší je proto rafinovaná podstrkávací taktika. Upečte toho svého zdravějšího cukroví víc a všem ho rozdejte. Když pak někam půjdete na návštěvu, dáte si ty svoje zdravější kousky.:D Nabídněte se, že letos zajistíte salát pro celou rodinu vy, atd. Zkrátka nebuďte za černou ovci, která musí mít „něco speciálního“, „zase drží dietu“ a podobné blbosti a udělejte ze své menšiny většinu.
• Rozdejchejte to: úžasnou pomůckou předtím, než se zakousnete do něčeho co nechcete, jsou dechová cvičení. Je to pomůcka tzv. mindful eating, uvědomělého stravování. Žravá totiž často chodí v amokových nárazech, při nichž si začneme něco cpát do pusy a přitom ani nevíme co. Pokud vás tedy přepadne nechtěná mlsná, na chvíli se zastavte a uvědomte si, co se vlastně děje. Několikrát se hluboce nadechněte a zeptejte se sebe sama, jestli k vám opravdu mluví hlad, obyčejná chuť a nebo jenom nuda či nějaká jiná nepříjemnost, kterou chcete zajíst.
• Dejte svému rozhodnutí nějaký „vyšší“ smysl: z téhle myšlenky nejspíš většině Čechů vstávají vlasy hrůzou na hlavě, ale já tím nutně nemyslím nic „náboženského“. Vyšším smyslem může být třeba „jen“ úcta k vlastnímu tělu, nebo osobní „rituální“ zakončení roku tím, že budete střídmí. Tím, že svému rozhodnutí dáte nějaký přesah mu totiž dodáte smysluplnost a osobní důležitost, které vás budou motivovat v jeho dodržování. Možná se to zdá jako hloupost, ale vážně to funguje.
• Nezapomeňte se hýbat: pohyb vám pomůže udržet rychlejší metabolismus i dobrou náladu. A nemusíte zrovna na hodinu někam na mráz. Stačí pár zahřívacích koleček kolem stromečku a pak třeba dřepy s tříkilovým kaprem!:D

Na konec tohohle románu už vám povím jenom jedno; ať už letošní Vánoce dopadnou jakkoli, hlavně si žádná svoje „škobrtnutí“ zbytečně nevyčítejte. Trýznění a trestání se je totiž vůbec ta nejnezdravější věc na světě a to jak pro vaše tělo, tak srdce i duši. Vy budete vy bez i s pěti kily navíc a tak mějte rádi…ostatní a hlavně sebe.