Jéééé, rybičky, už jsme tu dlouho neměli nic italskýho, žejo?:) No, a protože vy tam v tom našem českým rybníčku máte teďka krásný léto a teplíčko, zatimco my tady u protinožců klepeme kosu při krutejch zimních 15°,:D tak se budou dneska podávat gnocchi alla puttanesca. Ty jsou totiž bezva do zimy i do tepla a kdo by neměl chuť na „ňoky“ (jo, přísahám, že to je jediná správná výslovnost tohohle italskýho slova. A kdo řekne „gnoči“, ten pude na hanbu!:D), tak si může klidně uvařit těstoviny. S těma je to vlastně i „správně“ a tak, jak to dělá babička Maria, ale my rybo-klokani jsme eště pořád bez lepku, tak jsme to vymysleli takhle.;)
Jo, a eště vám k tomuhle sugu povim takovou vtipnou historku o tom, jak vlastně vzniklo, chcete?:) Pasta alla puttanesca je tak trochu nestydatý jídlo, pančto když budu hodně slušná, tak se jeho název dá přeložit jako „štětkoidní těstoviny“.:D Puttana totiž v italštině znamená, nóóó, jak bych tóóó… lehká děva!:) Zajímalo mě, jak k tomuhle jménu tahle dobrota přišla a vypátrala jsem úplně boží příběh!
Kdysi v 50. letech existoval prej na Ischii jeden slavnej nevěstinec, kde měli zároveň i výbornou a vyhlášenou hospodu. No, a jednoho dne už bylo skoro před zavíračkou, když si nějaký zákazníci vzpomněli, že mají hlad. Majitel už neměl v kuchyni skoro žádný ingredience, ale od stolů se ozvalo, že to nevadí, ať jim udělá nějakou „puttanatu“, což v překladu znamená „hovadinu“ nebo „kravinu“. No, a tak vznikla pasta alla putanesca, neboli štětkoidní hovadina.:D
V originálním receptě jsou i ančovičky, tak je můžete klidně taky zkusit přidat.;)
Na 2-3 porce budete potřebovat:
- 1 balení bramborových gnocchi (my jsme měli bezlepkový, pančto jsme furt na očistě)
- 1 konzervu krájených rajčat
- nějaký fakt dobrý černý olivy (lepší jsou nějaký sušší a vážený)
- capari (ideálně v soli)
- 2 stroužky česneku na menší kousky
- 1 pálivou papričku nebo trochu chilli
- 100 ml červeného vína
- 1/2 kostky bujónu (toho hodnýho bez éček :)
- olivový olej
V rendlíčku si rozehřejte poměrně dost olivovýho oleje (tak 5 lžic) a až bude rozpálenej, tak do něj hoďte česnek, olivy, papričku a capari. Nechte to všechno chvilku opražit, aby se vůně promísily, ale pozor, ať vám ten česnek nezhořkne. Zalijte červeným vínem a počkejte, až se trochu vyvaří. Je možný, že pokud máte nějaký sladší víno, tak se vám i maličko zredukuje, ale to vůbec nevadí.
Přidejte rajčata z konzervy, 1/2 kostky bujónu, zamíchejte, přiklopte pokličkou a na malinkym plameni to nechte celý chvíli probublávat. Doporučuju sugo v průběhu vaření NEMÍCHAT, pančto pak vám začne strašně prskat. Už ho taky nemusíme solit, protože olivy a capari bývají dost slaný už sami o sobě. Ideální konzistence suga je taková hodně vazká. Pokud by se vám zdálo, že máte v omáčce pořád spoustu vody, což je klidně možný, protože hodně záleží na tom, jaký máte ty rajčata, tak jí nechte ještě provařit bez pokličky.
No, a pak už si jenom stačí připravit gnocchi podle návodu na obale, většinou se vaří asi jenom 2-3 minuty. Bon apetito, teď už si můžete připadat jako ve vopravdickym italskym nevěstinci!:D