A máme tady poslední makro živinu, kterou celé tohle povídání uzavřeme, a sice bílkoviny. Ale pozor, možná trochu nečekaně si tentokrát přijdou na své všichni býložravci. Ne, že bych snad měla něco proti masu a pojídání živočichů, ale uvidíte sami.:)
Štítek bílkoviny
Překombinovaný svět aneb co to znamená „jíst normálně“?
Denně se setkáváme s různými teoriemi, jak se správně stravovat a co bychom měli konzumovat a někdy je těžké se v nich orientovat. Přemýšlela jsem nad takovým docela obecným střetem několika názorů, na které často narážím. Mají co dočinění s pokrokem lidstva. S rostoucí životní úrovní člověka na zemi a s tím spojenými klady i zápory, chcete-li. Člověk, živý tvor, si zvykne na kde co, to víme. Nikdy v minulosti se neodehrálo tolik změn a rozvoj lidstva nebyl tak „agresivní“, jako v posledních sto letech. Co je pro nás ale přirozené nám, podle mě, už zase tak jasné není.
Víte, že…
- Víte, že pokud pijete vodu z vodovodu, měli byste ji nechat alespoň 5 minut odstát?
– Chlór, který ošetřená voda obsahuje, totiž potřebuje dostatek času k tomu, aby vyprchal.
- Víte, že ze syntetických doplňků stravy nezískáte nikdy tolik vitamínů jako z ovoce nebo zeleniny?
– Je to z toho důvodu, že na rozdíl od přírody, která skoro vše vyrábí v tzv. P formě, většina syntetických preparátů je vyráběna v tzv. formě L. Označení L a P znamenají u vitamínů a aminokyselin orientaci molekuly v prostoru. Podstatou „pravotočivosti“ P a „levotočivosti“ L je ta, že má molekula jednotlivé stavební kameny v naprosto stejném pořadí, akorát, že zrcadlově. Důležitý je z toho všeho především fakt, že lidské tělo je schopno využít více právě přírodní formu P, která je obsažena v přirozeném zdroji, tedy hlavně v ovoci a v zelenině (Astl a kol. 2009; 34-35).