Objev v podobě CHIA mouky jsem učinila na letošním Biostylu a vlastně pořád tak trochu nevim, co si o něm mám myslet…:) Víte co mi totiž připomíná? Určitě znáte ten bezva komunistickej seriál Návštěvníci, kde maji Centrální mozek lidstva a… AMAROUNY! Tak přesně v to se CHIA změní, když je smícháte s vodou. V divnou, lepivou a dost živou hmotu.:) Tyhle semínka byly údajně jedním ze základů Aztécké stravy, protože jsou úžasně bohatá na bílkoviny (až 30%), vlákninu (až 27%) a omega-3 mastké kyseliny. Jsou vhodná pro celiaky a taky mají právě tu zvláštnost, že když je dáte do vody, vytvoří okolo sebe takový gel a hrozně nabobtnají. To může být při vaření docela fajn, protože mouky nespotřebujete tolik, ve vodě nebo mléce vám nabyde, na druhou stranu manipulace je opravdu náročná. Těsto vám totiž doslova „chodí“ po pánvi i všude jinde a ne a ne držet tvar. Nic jiného než tyhle lívance se mi proto z CHIA mouky ještě udělat nepodařilo a věřte mi, vejce je tady naprostá nutnost, protože to je to jediné, co vám těsto udrží tak nějak pohromadě. Dobré je, že semínka nemají žádnou výraznou chuť, takže výsledné placičky jsou univerzálně kombinovatelné s čímkoli si zamanete, ale oproti těm z běžné mouky jsou mnohem zdravější a výživnější!
