Musaka, to je tradiční pokrm z Balkánu a blízkého východu s mletým masem a lilkem. No, ale proto, že jsem neměla ani mleté maso ani lilek a navíc jsem byla líná chodit nakupovat, tak jsem se ve své orientální inspiraci pokusila tak trochu zaexperimentovat. Maso jsem nahradila cizrnou, lilek mrkví a cukýnou a výsledkem je právě tahle skoro-musaka. „Skoro“ proto, že jak vidíte, s tou pravou nemá víceméně nic společného. :D …Ale je to moc dobrý, slibuju!! Z obrázku toho sice asi moc nepoznáte, nicméně věrné rybičky určitě vědí, že se můžou na náš kuchařský úsudek spolehnout a že bysme jim žádnej blevajz nikdy nepodstrčily, no ne?:) Takže…
Štítek zakysaná smetana
Cizrnová skoro-musaka
Indická čočková polévka
Tuhle báječnou pochoutku jsem si dovolila tak trochu ukrást CountryLifeu, kde jsem ji objevila na stojanech u pokladny. Mají tam totiž papírové kartičky se všemi možnými i nemožnými zdravými recepty, které si můžete zdarma ukořistit. Já jsem si tuhle polévku malinko poupravila a vykouzlila tak skvělou a sytou dobrotu, která je jak dělaná do tohohle sychravého počasí.
Houbová kulajda bez mouky
Receptů na pravou jihočeskou kulajdu jsou milióny. Ta naše je ale zdravá a není plná mouky.:) Je to kromě bramboračky další z vděčných polévek, do které také ještě! můžete šoupnout houby, co si s nima už po x hodinách zpracovávání nevíte rady.:) Někdy se jí také říká bílá polévka, protože její základ tvoří mimo jiné smetana a mouka. Já ji dělám ale trošku jinak, aby nebyla tak hutná a místo mouky přidávám strouhanou bramboru. Voní nádherně koprem a houbama a když je máte čerstvé, je to vážně lahůdka.
Banán na medu s vlašskými ořechy a zakysanou smetanou
Tak mě honila mlsná! Doma seděl na míse osamělý banán, oříšky na mě koukaly skrz tu skleněnou dózu, co je v ní mám, jako přes dioptrické brýle a med mě svým zlatavým třpytem vyzýval na soboj. Tak jsem vytáhla pánvičku a s kokosovým olejem vyrazila do boje!:) Určitě tenhle recept dobře znáte, ale kdyby náááhodou…
Ovocné tvarohové knedlíky
Tak už nám zase končí léto… včera jsem nad tím tak nostalgicky přemýšlela, a napadl mě tenhle recept. Nejlepší na něm je, že těsto není tak hutné jako třeba to klasické kynuté a hlavně, můžete si navymýšlet, jakým ovocem knedlíky naplníte. Dneska asi udělám švestkové, stejně tak dobré budou ale i plněné jahodami, třešněmi, jablky, borůvkami, meruňkami… nebo jen nějakou zavařeninou. Prostě a jednoduše, vaší fantazii se meze nekladou.
Carpaccio na mnoho způsobů
Tenhle recept vymyslel šéfkuchař benátského baru Harry roku 1950. Na přání komtesy Nani Moncenigo, které doktor doporučil vyhýbat se vařenému masu (asi byla divná, ale zaplať Pánbůh za to :D), doslova vykouzlil pokrm ze syrového hovězího masa, nakrájeného na tenoučké plátky, zalitého smetanovou omáčkou z hořčice. Jméno tomuhle úžasnému předkrmu dal majitel baru, podle Vittora Carpaccia, slavného benátského malíře Quattrocenta, protože mu prý připomínalo barvy jeho obrazů.
Typické Carpaccio se nejčastěji podává jako předkrm, může být ale i docela příjemnou menší večeří nebo dokonce dezertem. Dělá se na mnoho způsobů. Nejznámější je Carpaccio z kvalitního hovězího masa nebo lososa. Vegetariáni zase dají spíše přednost variacím z cuket, lilků nebo třeba červené řepy. Pro recept na takovouhle „sladkou tečku“ se bude naopak hodit ananas, jahody nebo banány.