11. Únor 2012 3

I. Kvantová fyzika: člověk jako tvůrce reality

Night_Sky_Stars_Trees_02Co jsme, my lidi, vlastně zač a proč jsme na světě? Co je to realita a do jaké míry ji můžeme ovlinit? Podobné existenciální otázky byly vždy předmětem zejména filosofie a jiných čísly neměřitelných věd, protože na ně nikdy nebyla žádná pořádně měřitelná dopověď. Přírodní vědy se vždy zabývaly spíše mechanismy života, tím, jaké jsou jeho nejmenší částice, jak se vyvíjí a zkrátka vším, co se dá tak nějak “osahat.” Pojmy jako duše nebo vědomí se pak raději odsouvaly právě do těch nábožensko-filosofických škatulek, protože si s nimi kvantitativní metody nevěděly moc rady. Jednoho krásného dne se však zrodila kvantová fyzika, skrze níž se začala přírodní věda vracet ke svým kořenům, od nichž se většinou snažila spíš utéct, k filosofii a spiritualitě.

Kvantová fyzika zásadně mění dosavadní západní pohled na svět hned z několika důvodů. Narozdíl od klasické fyziky, která rozlišuje mezi částicemi a vlnami totiž dokazuje, že elementární částice se ve skutečnosti chovají jako obojí, tedy jako částice i jako vlny. Krásnou ukázkou tohoto jevu je dvou-štěrbinový experiment (pro angličtiny znalé nadšence přidávám odkaz na bezvadné, názorné video). Jak se ale ta kvanta “rozhodnou” jakou formu zrovna nabudou? To je právě na celé věci to nejzajímavější! Podobu kvanta totiž ovlivňuje přítomnost pozorovatele. Jinými slovy, pokud člověk, který experiment provádí “chce vidět” částici, vidí částici, pokud chce vidět vlnu, vidí vlnu. Tohle zjištění, které v důsledku znamená, že výsledná realita závisí na přítomnosti pozorovatele (Rae 1986), zamotalo vědcům hlavu tak, že celý tento efekt nazvaly “kvantovou podivností” (quantum weirdness) (Ferris 1997).

Double Slit Experiment fourTím to ale nekončí. Kvanta se totiž také pohybují zcela náhodně a nezávisle na prostoru či času. Jsou tzv. nelokální, tedy existují v jeden okamžik všude a zároveň nikde. V závislosti na kvantové podivnosti potom Niels Bohr, držitel Nobelovy ceny z roku 1922, popsal jev tzv. “kolapsu vlnové funkce” (collapse of the wave function), kdy se částice, pokud je nikdo nepozoruje, pohybují v jednu chvíli všemi směry najednou (tedy jsou neustále všude), ale jakmile se objeví pozorovatel, jsou “donucené” být pouze tam, kde je chceme vidět (Braden 2007). No, není to naprosto úžasné?! Bohrova, neboli Kodaňská teorie, byla ale často kritizována. Zejména proto, že přesně nedefinuje, co to vlastně to pozorování je. Znamená to snad, že sklenice na vašem stole existuje jen když se na ni díváte? A pokud musí být vše, co existuje, někým/něčím pozorováno, kdo potom pozoruje všechny ty pozorovatele? Bohrova interpretace kvantové podivnosti je tak jen jednou z několika teorií. Všechny se nicméně schodují na tom, že kvanta skutečně existují všude a nikde zároveň a že pozorovatel v jejich „reálné“ projekci musí hrát určující roli (Ferris 1997).

V praxi tak tyto objevy znamenají, že veškerá realita, tvořená právě elementárními částicemi, není předem určená, jak se většina z nás domnívá, ale že si ji pravděpodobně vytváříme my sami! Nejsme tak závislí na vnějším světě. Právě naopak. Veškerý vnější svět je zavislý na nás! My, lidé jsme těmi pozorovately, kteří určují pohyb všeho kolem. A protože, jak už bylo řečeno, se elementární částice objevují jen tam, “kde je chceme vidět” znamená to, že realita je vlastně projekcí našeho vědomého rozhodnutí. Už jste někdy ráno vstali špatnou nohou z postele a celý den byl od té chvíle úplně na houby? Opařili jste se čajem, ujel vám autobus, v obchodě vám špatně vrátili drobné…prostě den blbec! A už jste se někdy probudili krásně svěží, s úsměvem na tváři a měli potom pocit, že lepší den jste nemohli zažít? Čaj už pro vás přichystal váš milovaný (milovaná :)), autobus dorazil na zastávku ve stejnou chvíli jako vy, v obchodě jste se stali zákazníkem číslo 150 a dostali všechno zadarmo…? Tak to je, alespoň pro mě, kvantová fyzika v praxi.:)

Všechna hmota a energie ve vesmíru je tvořena maličkatými částicemi. Pokud má kvantová fyzika pravdu, potom má člověk, jakožto pozorovatel světa, zásadní, ne-li absolutní, moc nad realitou, kterou si vytváří každým svým pohybem, dechem…každou myšlenkou. To je moudrost, kterou znají tradiční filosofie a náboženství již dlouhá tisíciletí a moderní věda je konečně začíná dohánět. O kvantové fyzice, funkci a síle individuálního i kolektivního vědomí se rozepíšu přístě, zatím vám ale položím otázku:

Kterým směrem dnes pošlete své částice vy?:)

Pokračování článku naleznete pod II. Kvantová fyzika: vesmír jako hologram.

P.s. Taky byste konečně chtěla mít fakt ráda sebe sama? A líbí se vám moje rybí moudra?:) Tak pak určitě vyzkoušejte můj kurz 30 DNÍ OPRAVDICKÉ SEBELÁSKY!;) Najdete ho TUHLENC, hned dole pod videem a úplně ZADARMO (no, fakt!;)! 

 www.karolinadobrovska.cz

 

ZDROJE:

Braden, G. (2007). The Divine Matrix: Bridging Time, Space, Miracles, and Belief. New York: Hay House, Inc.

Ferris, T. (1997). The Whole Shebang: A State-of-the-Universe(s) Report. http://www.stanford.edu/dept/HPS/WritingScience/Ferris.htm. Vyhledáno: 10.2.2012.

Rae, A. (1986). Quantum Physics: Illusion or Reality. London: Cambridge University Press.

OBRÁZKY:

Wiki commons

http://quantumartandpoetry.blogspot.com/2009/03/double-slit-experiment.html. Vyhledáno dne: 10.2.2012

3 komentáře k článku I. Kvantová fyzika: člověk jako tvůrce reality

  1. Odkazy na Kodaňskou interpretaci se různí.Četl jsem, že to byl mj. pokus o ukončení různých debat o podstatě světla a stanovení, jak bude příště postupováno.Vaše vysvětlení je samozřejmě ukázkou pro laika, ale není podstatou KI.

  2. Nádhera, tolik pravdy v tak krátkém článku…právě jsem objevila Vaše stránky a čtu jeden článek za druhým. Samá pozitivní inspirace. Moc děkuji za Vaši práci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *