Ahoj rybičky!

Tyjo, dlouho jsme se neozvaly, co?

Prosim vás promiňte! Ale víte co? Dneska vám píšeme právě proto, abysme vám řekly proč vlastně, co se jako děje a co je vůbec novýho! Je toho fakt docela dost totiž.;) A protože jste NAŠE, musíte to všechno vědět, jakožto ty nejvíc nejmilejší rybičky, co byly u našeho zrodu a tak.:)

Voranžový novinky:

Tak já teda začnu, páč Karolí se rozepsala a všechno bezvadně shnula v závěru a to si prostě musíte přečíst!:) Já jsem podobnou „zpověď“ psala už ve článku: Jak to Voranžová rozjela a vy můžete taky!:), takže ať už vás to minulo nebo si to chcete osvěžit, můžete ho zpětně prolítnout. A jak tohle moje pohádkový dobrodružství pokračuje? Pokud vás to, rybičky, zajímá, můžete se juknout tady:

• Pro všechny nový rybky (ale i ty, co jsou tu s náma od začátku) tak trochu na vysvětlenou, co že to ta Voranžová vlastně teda teďka všechno dělá je tu jeden rozhovor, kterej vám to snad trochu objasní. Najdete ho tadýý: Jana Černá: žiju přítomností.:)
• Můj projekt ZÁSADNĚ ZDRAVĚ má malinko upravený kabátek. Proč jsem první slovo škrtla :D a jak to vlastně vzniklo si můžete přečíst tuhle v odkazu. 
• Všechny moje nový zdravější a zdravý recepty (někteří už možná víte) najdete buďto u mě na webu, na Instagramu nebo na Facebooku.
• Odjela jsem do Vietnamu a prožila tam úplně fantastickej měsíc a načerpala tolik inspirace!:) O kterou se s váma budu dělit ještě dlouho… Na fotky z putování s batůžkem napříč celou zemí můžete kouknout tady: #dovietnamuazasezpatky, na články o Vietnamu semhle.:)
• Od září jdu zase do školy (na hotelovku, na kuchaře)!:D Po výživovým poradenství a lifestyle koučinku jsem se rozhodla, že pokořím další metu a doufám, že u toho budete se mnou, protože vám povidám, že to bude prostě zase jízda, rybičky!:D Budu se s váma u sebe na blogu nebo sociálních sítích dělit o novinky ze školních lavic, od hrnců i ze stravovacích zařízení, který si myslim, že je důležitý v rámci praxe taky vyzkoušet a ne jen ze super špičkových restaurací, kam mám ale samo sebou taky namířeno.;) Stáže už mám předjednaný, a to budete teda čubrnět kam všude se podívám!:D
• Chystáte se v září na Biodožínky do Nenačovic do krásnýho areálu CountryLife Bio obchodu? Rádi byste navštívili malej Vietnam u nás v Praze? Nebo se chcete třeba potkat na nějakym mym kurzu vaření? Kdyby jo, můžete se kouknout tuhle, co pro vás všechno taky chystám.:)

A proč tohle vlastně teda dělám mimo Rybičku? Karolí to strašně dobře vystihla, v tom, co si můžete přečíst už za chvilku… Naše láska k tomu, co vzniklo v květnu 2011, kterou jsme tady na Rybičce zasely jako malý semínko, se totiž obrovsky rozrostla a je už tak veliká, že jsme kvůli ní nechaly práce, odjely za oceán, nebo překopaly celej svůj život…:)

„Sedět zadkem na dvou židlích“, jak se říká pořádně nejde, proto teď na Rybičku jako takovou nezbývá bohužel čas… O to víc ho ale věnujeme každá svýmu projektu, o kterejch jsme ale přesvědčený, že vás můžou bavit úplně stejně a nebo možná ještě víc, protože jiná práce už nás v tom rybím rozletu prostě vůbec nebrzdí!;)

Na závěr už jenom musim říct, že vás MILUJEM nejvíc, protože VY za tohle všechno z velrybí části můžete, a tím pádem nás máte na svědomí! Ha!:D

Pusu! Vaše Voranžová

Růžový novinky:

Ahoj rybičky, tady Karolí! Já vim, možná jste si řikali, jestli jsem eště vůbec na živu, ale jo, jsem!:) A pokud vás zajímá, kde jsem jako celou tu dobu od února byla, tak koukněte na druhou část pro odvážné, jo?;)

Nejdřív ale teda pár těch nejdůležitějších novinek na mojí straně!

• Chystám se domůůůůůů! A sice zatim ne jakože na furt, ale aspoň na prázdniny! No, a protože se mi samosebou stejská, tak plánuju takový fakt neformální, přátelský setkání se všema, kdo by se chtěli potkat jak se mnou, tak i s dalšíma milejma dušema.

Akce nese krycí jméno Jednorožčí piknik a proběhne 23.8. od 10:00 do eště nevim kdy v Praze ve Stromovce. Jste tudíž vřele zvaný!:) Budem si tam hrát i s Tarotovejma kartama, takže s sebou deku, nějaký zobání a Tarotový karty, pokud máte, jo?;)

• Každý pondělí předávám na svojí Facebookový stránce pravidelný poselství výkladovejch karet na danej týden! Je to vlastně trochu jako taková předpověď počasí, ale pro hippíky, co je zajímá v duchu jaký energie a jakýho tématu by se mohl následující týden ubírat.;)
• Pamatujete na naší výzvu „30 dní opravdický rybí sebelásky?“:) No, tak kdo by nááááhodou nevěděl (prtž myslim, že jsem to na Rybičce vlastně oficiálně nikdy neřekla), tak teď je z toho celej ucelenej kurz plnej videí a cvičení, do kterýho se můžete úplně a docela zadarmo přihlásit tuhlenc na mejch stránkách!:)
• Jak napovídá vobrázek, čám dál tím víc, rybičky zjišťuju, jak moc miluju Tarot… A taky jak úžasnej nástroj na hledání odpovědí a uzdravení to je. A proto se ho teďka snažim používat i během koučinku a proště tyhle 2 věci kombinovat jakejsi tarotovej koučink. Krásně se to doplňuje, protože zatímco Tarot do těch našich sezení přináší takovej ten intuitivní vhled a porozumění věcem, který ležej kdesi hluboko, koučink je pak uchopuje prakticky a řiká JAK má člověk všechny tyhle nově nabytý informace prakticky využít a aplikovat. Prostě boží!:)
• A aby toho nebylo s těma kartama málo, vymyslela jsem si další radost, a sice kreslim Tarotový karty na míru!;)
• No a úplně nakonec… Jsem asi tak trošičku slavná… nebo co! Nechci se chlubit, rybičky, ale… Vlastně jo, chci!:D Protože hádejte co? Byla jsem v novinách! A ve velikejch novinách, přímo v News.com.au, což je jeden z největších australskejch zpravodajskejch portálů. Přišla jsem k tomu samozřejmě jako slepej k houslím, přirovnání k Hitchovi bych si taky klidně odpustila, ale i tak.. kdo to dneska má?!:D

A nyní už následuje…

Zpověď od Růžový, aneb jenom pro odvážný a pro ty, co maj čas to všechno číst!:))

Rybičky, tohle možná to bude trochu delší, možná dost osobní, možná dojde i na nějakou tu slzu dojetí, ale tak nějak doufám, že za to nás vlastně máte rádi, takže to snad neva!:)

Hrozně dlouho vám chci totiž napsat. Jenže znáte takový to, když se chcete někomu ozvat, ale furt to nějak odkládáte a v určitou chvíli to překročí tu hranici, kdy jste se neozvali už tak dlouho, že to najednou konečně udělat je prostě tak nějak… blbý?:)

A vůbec nejde o to, že byste toho člověka nechtěli slyšet, že by vás nezajímal, ale máte prostě výčitky svědomí. Že jste se měli ozvat už dávno, že co když vám ten člověk vynadá nebo ho to bude mrzet… Prostě víte, že jste to trochu zvorali a tak radši dál děláte mrtvýho brouka?

No, jenomže mě už dělat mrtvýho brouka nebaví (a taky se mi stejská), takže vám teda konečně píšu!:) Myslim, že si totiž zasloužíte vědět co se jako děje, kde jsem, co dělám, kam jsem to v posledních měsících zmizela, proč a tak.

No jo, jenomže kde, kruciš začít?!:)

Tak třeba zhruba před 15 měsícema, kdy jsem napůl nadšená a napůl vyděšená odešla z práce s rozhodnutím odjet na druhej konec světa s tim, že prostě aspoň budu moct bejt na volný noze a se svym milovanym… No, a ten zbytek už prostě nějak dopadne.:D

Moje vize byla prostě se konečně plně pustit do toho, co mě fakt baví a začít se tim i opravdicky živit. V Čechách i u protinožců a do toho se dál starat o Rybičku. A to, že budu v Sydney mi vlastně nepřišlo jako žádnej problém. Internet a lidi, co potřebujou poradit proč a jak si budovat stále duhovější vztah k sobě sama jsou přece všude, néasi?!:)

K mýmu nemilýmu překvapení jsem ale poměrně brzo zjistila, že sice jó, internet a lidi jsou fakt všude… akorátže já jsem jaksi jenom jedna! Jedna hlava, a jenom dvě ploutvičky… A na ně asi tak miliarda obřích i malinkejch úkolů. Takže prostě trošku nepoměr!:D

A tak mi ve chvíli, kdy jsem se snažila udržet a rozšiřovat svojí českou klientelu, kterou jsem vlastně opustila hnedka jakmile se začala rodit, kdy jsem se rozkoukávala v nový zemi, která je sice super, sluníčko tu svítí 350 dní v roce a maj tu klokany, ale přece jenom je to prostě 16.000 km a 10 hodin v čase daleko od domova… Kdy jsem si vyřizovala víza, abych neskončila s uprchlíkama někde na lodi do Indonésie (no, tak dramatický to možná nebylo, ale v tu chvíli mi to tak přišlo!:) a přitom jsem velmi rychle zjišťovala, že vyprodat svůj úžasnej workshop v místě, kde absolutně nikoho neznáte a kde nezná nikdo vás, asi nebude zas tak jednoduchý… Ve všech těhle chvílích mi došlo, že takhle to asi úplně nepůjde. Že nejspíš musim nějak prioritozovat, pančto jinak se z toho všeho asi malinko zhroutim.

A řeknu vám, rybičky, byla to docela fuška. Protože třeba právě Rybička pro mě vždycky byla taková moje alma mater. Místo, který mě odchovalo. Místo, kde jsem se toho děsně moc naučila a který mě eště do teďka pojí s domovem. Koneckonců to, že jste to byli právě vy, kdo nám s Janou pomohl si uvědomit, co vlastně od života chceme a proč, to vám řikáme furt dokolečka… A budem vám to řikat dál!:D

Takže když došlo na lámání chleba, „pustit“ Rybičku s tim, že je holt načase budovat i něco jinýho, něco, co mě bude i živit, bylo fakt strašně těžký! Postupně mi ale došlo, že prostě každej musí jednou vylítnout z hnízda a opustit svůj rybníček. Vydat se hledat štěstí a sám sebe do světa, aby se pak zase o to radši mohl vracet. S novýma zážitkama a historkama… S novym poznáním, s otevřenou náručí a s nostalgií navlhlejma očima (můžou mít vodní živočichové vlhký oči???:D).

Proto jsem taky letos začala psát svůj novej, vlastní blog, kde se teďka „oficiálně“ dělim o svůj pohled na svět a o hluboký moudra o nesmrtelnosti chrousta jako jsem to dělala předtim tady. Předělala jsem jednu z našich rybích výzev „30 dní opravdický rybí sebelásky“ na celej samostatnej kurz, kterym k dnešnímu dni prošlo už přes 900 lidí (tyjo, to je vlastně strašně moc! High five!:D) a ke kterýmu jsem otevřela Kruh opravdický sebelásky na FaceBooku, což je prostě další super komunita, ve který je i spousta z vás, rybiček. Rozšířila a vylepšila jsem svůj e-kurz o partnerskejch vztazích, takže teďka probíhá skupinově (a je to boží, vám řikám se skromností sobě vlastní!:D), začala jsem kreslit Tarotový karty na míru a vůbec, mám prostě strašně moc nápadů!

Chtěla bych začít dělat nějaký pravidelný webináře na různý osobně-rozvojový témata, možná i takový online Tarotový dýchánky, kde bych za nějakej malej peníz dělala hromadný výklady… V listopadu bych, dá-li rybí pánbůh, chtěla odjet do Utahu za Teal a projít jejim integračnim tréninkem (no fakt! Rybičky, držte mi palce, jo? Protože jestli to vážně dopadne, tak to bude ta úplně nejvíc boží věc na světě vám řikám!:)…

No, a furt jsem se chystala, že vám to všechno povim a napíšu… Že vám dám prostě vědět, kde vlastně jsem, co dělám a tak… A skutek utek.

Chci vám proto teďka říct, rybičky, že se vám hrozně vomlouvám, že jsem vás nechala tápat a třeba si i myslet, že jsem se na vás snad vykašlala nebo co. Já jsem asi jenom prostě nevěděla, jak vám vlastně dát vědět, že jsem většinu svojí energie najednou musela (a chtěla) přeinvestovat do něčeho, co z Rybičky sice vychází, ale ve finále stojí mimo ní. Do svýho vlastního projektu. Do svýho novýho podnikání, který mě jednak šíleně baví, ale druhak mě taky živí.

Takže dík, že jste mě vyslechli a dočetli až sem, protože stejně jste (a asi vždycky budete) moji nejmilejší a já už zase brečim!:)

Chci, abyste věděli, že „nikam nejdu“. Že Rybička tu bude pořád. Jenom trochu jinak než předtim. Dřív pro nás s Janou totiž bejvala naší hlavní sebe-realizací, našim jedinym děťátkem a místem, kde jsme mohly plně bejt samy sebou… A to se změnilo. Tak nějak přirozeně jsme si každá takovej prostor vytvořily i jinde a prostě myslim, že je fér vám říct, že jo, my se sem do toho našeho rybníčku budeme pořád vracet! Jenom už ne úplně každičkej deb, ale jenom občas. Na návštěvu. Za odpočinkem. Pro radost. Pro pusu a pro objetí.

Jo?:)

<3

Vaše Růžová