13. Červen 2011 10

SPIRULINA

IMG_9352Když se tak občas v létě procházíte kolem zeleně rozkvetlého rybníka, nejspíš se rozčilujete nad tím, že se nemůžete vykoupat a poslední, co by vás v tu chvíli napadlo je zřejmě to, že byste si toho pěkného, smradlavého žabince pořádně lokli…Jestli se teď obáváte, že vás budu navádět, abyste pili vodu z rybníku a že jsem se asi už definitivně zbláznila, obáváte se správně…Néééé!!!:) Žádné strachy, já bych si vody z rybníka taky nikdy nelokla (alespoň ne záměrně…), nicméně musím se přiznat, že jeden druh sinice, tedy sladkovodní bakterie, mám dobrovolně doma sušený v kredenci – Spirulinu. Pravidelně si z ní vyrábím svůj vlastní, domácí žabinec, který pak piju brčkem. Nezní to zrovna lákavě, uznávám, ale uvidíte, že to stojí za to!:)

Sinice jsou jedněmi z nejstarších forem života na světě. Jsou to bakterie, které se ale pohybují někde na pomezí rostlinné a živočišné říše, protože mají díky vysokému obsahu chlorofylu schopnost fotosyntézy. Sinicím, jednobuněčným řasám a travám se právě kvůli zastoupení tohoto zeleného barviva říká zelené potraviny a většina z nich se díky svým vlastnostem řadí také mezi superpotraviny. Jednou z nich je právě i sinice Arthrospira Platensis, známá jako Spirulina. Ta je pro své léčebné a výživné účinky již po staletí využívána jako doplněk stravy ve Východní Asii i v Africe, kde ji loví z vody, suší a potom konzumují ve formě prášku, slisovaných tablet, sušenek, apod. (Pitchford 2002, 230; Ciferri 1983).

Výživové hodnoty:

Bílkoviny:

Z hlediska výživy je Spirulina výjimečná zastoupením bílkovin, které tvoří až 70% jejího celkového objemu a tím se tato sinice stává nejlepším rostlinným zdrojem proteinů. Jejich škála sice není kompletní, obsah esenciálního methioninu, cyteinu a lysinu je poměrně nízký, nicméně tento deficit se dá lehce vyrovnat kombinací s obilninami a luštěninami (Ciferri 1983). Co víc, vstřebatelnost rostlinných bílkovin v lidském organismu se pohybuje v rozmezí od 75-80%, zatímco u bílkovin živočišných je to pouze 20%. V praxi to znamená, že z pár gramů Spiruliny vyživíme své tělo mnohem větším obsahem proteinů než z několika set gramů masa (Pitchford 2002). Díky tomu je tato sinice skvělým doplňkem nejen pro vegetariány, ale také pro lidi s vyšší fyzickou zátěží, pro rostoucí děti a pro všechny, co potřebují pořádně vykrmit.:)

Vitamíny:

Všude možně se můžete dočíst, že je Spirulina jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu B12 (kobalamin), který se jinak vyskytuje víceméně jen v živočišných potravinách. A opravdu, Spirulina sice obsahuje velké množství kobalaminu, zdá se ale, že jde pravděpodobně o tzv. pseudoformu, kterou naše tělo neumí vstřebat (Watanabe 2002; 2007). A tak přestože vysoký obsah vitamínu B12 slouží jako dobrý marketingový tahač, není stále jasné, jak to s ním u téhle sinice vlastně je. Pitchford (2002, 229-250) na kterého hodně dám, se o obsahu B vitamínů v sinicích a jednobuněčných řasách vůbec nezmiňuje a tak bych se raději přikláněla k němu a k výsledkům studií.

obrázek 2

Obráceně je tomu však v případě vitamínu A (retinol), resp. beta-karotenu z něhož si tělo umí vitamín A vytvořit a jehož obsah je ve Spirulině velmi vysoký (250,000 I.U. nebo 75 mg/100 g) . V kombinaci s chlorofylem, na nějž jsou zelené potraviny, jak už jsem zmínila výše, extrémně bohaté, je potom využitelnost beta-katorenu ještě vyšší. Chlorofyl totiž pomáhá v těle aktivovat enzymy, které produkují vitamín E a K a ty dále podporují přeměnu karotenů na vitamín A. Díky tomu jsou zeleně zbarvené potraviny vlastně ještě lepším zdrojem retinolu než ty žluté, oranžové a červené (Pitchford 2002, 246). Vitamín A je potom zásadní součástí metabolismu bílkovin, podporuje imunitu, posiluje zrak, zdraví pokožky (akné je často důsledkem jeho nedostatku), pomáhá s obnovou kostí, zubů, vlasů, nehtů (Ballentine 1978, 160-164)…a kromě všech těchto funkcí se má za to, že také hraje zásadní roli v prevenci proti různým druhům rakoviny (Pitchford 2002, 247).

Ostatní prospěšné složky:

Aby toho nebylo málo, obsahuje Spirulina také značné množství omega-3 a omega-6 mastných kyselin, které se řadí mezi esenciální, protože si je lidské tělo neumí samo syntetizovat a musí je proto přijímat v potravě. Tyto kyseliny jsou důležitými antioxidanty a podílí se na růstu a správném chodu organismu (Pitchford 2002, 169). Vedle toho je tato zelená potravina bohatá také na nukleové kyseliny (RNA/DNA), které jsou důležité pro buněčnou regeneraci a mají tedy vliv na proces stárnutí a opotřebení organismu (Pitchford 2002, 233). Na závěr ještě k zastoupení sacharidů. Spirulina je specifická tím, že obsahuje tzv. mukopolysacharidy (MPs), což jsou složené cukry provázané s amino kyselinami, jednoduchými cukry a někdy s celými bílkovinami. Díky této struktuře jsou pro člověka kompletně stravitelné narozdíl od celulózy, která tvoří stěnu všech rostlinných buněk a kterou lidské tělo trávit neumí. MPs jsou tak jednak velmi výživné a druhak působí protizánětlivě a posilují tkáně, zejména ty pojivé (Pitchford 2002, 232).

Léčivé vlastnosti:

Podle čínské medicíny má Spirulina chladící účinky, je proto vhodná pro lidi s návaly horkosti, nadměrným pocením, apod. Zároveň není doporučována těm, kteří mají tendenci zadržovat vodu v těle, trpí na cysty, kvasinková onemocnění a zahlenění. Díky vysokému obsahu bílkovin je tato sinice výborným doplňkem stravy pro lidi s velkou energetickou zátěží nebo pro podvyživené. Využít ji však můžou i lidé s nadváhou, kterým zajistí pocit sytosti a vitality. Dále se Spirulína používá při léčbě anemie, žloutenky, gastritidy a jiných zánětlivých onemocnění, cukrovky či hypoglykémie (Pitchford 2002, 231).

Modrozelená pigmentace má v oganismu tendenci ke svírání, tedy ke stahování struktur. Díky tomu má Spirulina podporovat také mozkovou činnost a schopnost soustředit se. Amino kyseliny v mozku se totiž působením pigmentace stahují k sobě, tvoří více neurotransmiterů a mentální kapacita člověka se tak zvyšuje (Pitchford 2002, 231).

V návaznosti na vliv všech výše zmíněných vitamínů, které jsou ve Spirulině obsažené, vám potom jedna sklenice zeleného nápoje denně pomůže s obnovou a růstem vlasů (a to má vyzkoušené např. moje máma,:) nehtů a pokožky. Chlorofyl zase podporuje krvetvorbu, potlačuje záněty a růst bakterií v ranách, detoxikuje organismus od zbytků drog a jedů…(Pitchford 2002, 228) zkrátka se Spirulinou se budete cítit mladí, plní energie a prostě zdraví jako rybička!:)

Dávkování a způsob přípravy:

Pro účely prevence stačí 10g Spiruliny denně, což odpovídá asi dvěma vrchovatým čajovým lžičkám. S přípravou to může být občas trochu kříž. Na typickou žabincoidní chuť připomínající v nejlepším případě krmení pro rybičky je potřeba si trochu zvyknout a tak je dobré, nečím ji částečně přebít. Tmavě zelená, skoro až jedovatá barva Spiruliny také zrovna nesvádí k zakousnutí. Pokud si tedy tuto sinici koupíte v prášku, potom je nejlepší rozmíchat ji ve sklenici s ovocným nebo zeleninovým džusem. Já většinou kombinuji 2/3 sklenice 100% přírodního (ne z koncentrátu) jablečého nebo nějakého hustšího džusu (třeba mango, ananas…ty jsou hodně aromatické) s vodou. Občas se doporučuje sypat prášek do salátů nebo polévek, ale k tomu jsem ještě, přiznám se, nenašla odvahu.:) Pro ty, kterým se pití zeleného lektvaru absolutně příčí se potom vyrábí i spirulinové tablety, které jednoduše a bezbolestně zapijete.

IMG_9350

Na závěr ještě rada, kde můžete tento zázrak přírody sehnat. Tablety jsou dnes běžně k dostání v mnoha lékárnách (nebo tuhlenc), s práškovou formou ale budete úspěšnější v prodejnách zdravé výživy (nebo tady). Pytlíček po 125 g vyjde cca na 185 kč (na internetu vychází levněji), 300 tablet 500 mg potom na zhruba 270 kč. Osobně si myslím, že se prášek vyplatí více, protože vzhledem k obsahu Spiruliny v pastilkách jich musíte zapíjet kolem 20 denně, což když si spočítáte, výsledně vychází mnohem dráž.

ZDROJ:

Ballentine, R. 1978. Diet & Nutrition: a Hollistic Approach. 25th reprinting 2010. Honesdale: Himalayainstitute.

Ciferri O. 1983. Spirulina, the Edible Microorganism. Microbiological Reviews 47 (4): 551-578.

Pitchford, P. 2002. Healing with WholeFoods: Asian Tradition and Modern Nutrition; Third Edition. Berkeley: North Atlantic Books

Watanabe F., S. Takenaka, H. Kittaka-Katsura, S. Ebara, E. Miyamoto. 2002. Characterization and bioavailability of vitamin B12-Compounds from edible algae. Journal of nutritional science and vitaminology 48 (5): 325-331.

Watanabe F. 2007. Vitamin B12 Sources and Bioavailability. Experimental Biology and Medicine 232: 1266-1274.

 

 

10 komentářů k článku SPIRULINA

  1. Ještě kdyby se ten B -vitamin nejmenoval kolabamin ale kobalamin, věřila bych, že autorka ví o čem píše….

  2. E-Liška je „chytrá“ totiž jako Bystrouška…ta česká povaha „opravovací“ a „hnidy hledací“ je „banana republikoidní…whuoáááá ;]]] … To já se onehdá „překlepla“ a mrtvič mě z toho „neklepla“… a co. V republice, kde je i prezident 3-troj bradá 3-tří hladinková zásadně pravdu neříkající podobizna se na „jeden překlep“ nehraje…hraje se zásadně o víc a zásadně v desítkách milionů až miliard. To já to holkám, E-Liško naopak věřím…a doufám…že omluví i mou chabou češtinu…;)

  3. Opravdu skvely komentar ke kritice preklepu:-) Taky me pani profesorka Eliska popravde celkem namichla s tim, jak jinak super clanek hned odsoudi kvuli jednomu preklepu… Misto toho aby ocenila, ze holky maji chut travit spoustu volneho casu tvorbou techto stranek, ktere jsou jak pro me, tak spoustu dalsich, bajecnym zdrojem vsech moznych velmi napomocnych informaci.. Ocenila bych velmi, kdyby vsichni “hnidopichove“, kterych se u nas najde urcite avsak bohuzel nepreberne mnozstvi, prisli s kuzi na trh a predstavili nam radeji svoji verim bezchybnou tvorbu treba napriklad ve forme blogu..

    Timto bych autorkam chtela moc podekovat za jejich praci a vynalozene usili na techto strankach, diky kterym si opet o dost muzu rozsirit obzory a najit velice uzitecne informace – dekujuuuu:-)

    Preju krasny den,
    Pavla

    • Ahoj Pavlínko,

      Vy jste nám udělala neskutečnou radost!!! Moc děkujeme za krásný komentář a strašně nás těší, že máme takové hodné a milé čtenáře. Vždycky nás to zahřeje a pohladí na duši. Mějte se moc moc krásně! Posíláme velrybí pusu! :))

  4. Snažím sa napísať koment a nejde to:(

  5. Milé rybičky,
    ja som len chcela napísať, úplne súhlasím s Pavlínou a prajem vám ešte veľa nápadov.
    Chodím sem rada, je to tu veselo poučné:-)
    A j recepty sú zaujmavé …
    Pekný deň prajem:-)

  6. Milé živé rybky,
    po poradě jsem nejprve konzumovala zelený ječmen (sušenou šťávu), abych si tělo pročistila a následně spirulinu (též v prášku – musím říci, že ječmen je chuťově lepší :) ), aby ji tělo lépe vstřebalo. Jen si nevím rady s její konzumací. Kdy je to lepší, zda ráno na lačno, jako zelený ječmen, nebo někdy během dne po jídle, či večer. Předem velmi děkuji za radu a přeji hoooodně moooooc dobrého, ať se Vám daří zde na stránkách i v osobním životě. :)
    Lenka

    • Ahoj Lenko!

      Co já vím, tak nikde žádný konkrétní doporučení ohledně toho kdy přesně spirulinu jíst, nejsou. Takže asi spíš záleží na tobě, co ti nejlíp vyhovuje!;)

  7. Díky moc za článek, perfektně jsi to zpracovala, hlavně si cením odkazů na lékařské studie v textu, strašně to přidává na věrohodnosti a jde vidět, že sis to info jen tak necucala z prstu. Já užívám denně cca 15 g spiruliny ve dvou dávkách rozmíchaných ve vodě, nejlépe na lačno, velmi rychle se to pak stráví. Do nápoje přidávám i macu (další superfood) a musím říct, že výsledný „žabinec“ už mi normálně začal chutnat :-D. A rozhodně to má hodně pozitivních účinků, zmizely mi různé vyrážky, mám více energie a celkově mám pocit, že vypadám líp. A po vypití tohohle zázračného moku se člověk opravdu cítí doslova v pozoru, mnohem lepší než kafe :-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>