A máme tady poslední makro živinu, kterou celé tohle povídání uzavřeme, a sice bílkoviny. Ale pozor, možná trochu nečekaně si tentokrát přijdou na své všichni býložravci. Ne, že bych snad měla něco proti masu a pojídání živočichů, ale uvidíte sami.:)
Když se tak občas v létě procházíte kolem zeleně rozkvetlého rybníka, nejspíš se rozčilujete nad tím, že se nemůžete vykoupat a poslední, co by vás v tu chvíli napadlo je zřejmě to, že byste si toho pěkného, smradlavého žabince pořádně lokli…Jestli se teď obáváte, že vás budu navádět, abyste pili vodu z rybníku a že jsem se asi už definitivně zbláznila, obáváte se správně…Néééé!!!:) Žádné strachy, já bych si vody z rybníka taky nikdy nelokla (alespoň ne záměrně…), nicméně musím se přiznat, že jeden druh sinice, tedy sladkovodní bakterie, mám dobrovolně doma sušený v kredenci – Spirulinu. Pravidelně si z ní vyrábím svůj vlastní, domácí žabinec, který pak piju brčkem. Nezní to zrovna lákavě, uznávám, ale uvidíte, že to stojí za to!:)
Quinoa je jednou z nejstarších obilnin pocházející z Jižní Ameriky, kde byla pěstována a vysoce ceněna starými Inky. Z botanického hlediska je příbuzná spíš listové zelenině jako je špenát, nicméně její využití se vždy podobalo obilninám. V porovnání s nimi má však nezvykle vysoký obsah bílkovin, tuku a vápníku jehož zastoupení dokonce převyšuje to v mléce. Mimo to je quinoa také cenným zdrojem hořčíku, železa, fosforu, vitaminu B a E (Pitchford 2002, 470). Většině lidí zní jméno této zázračné obiloviny hodně exoticky a mají pocit, že musí být těžké ji sehnat. Ale nenechte se mýlit, quinoa je poměrně běžně k dostání. Já osobně ji kupuji v drogeriích DM, které mají obecně velmi dobrou a širokou nabídku zdravých výrobků v bio kvalitě a to za ceny, které jsou většinou o dost nižší než v prodejnách se zdravou výživou.
Handcrafted with love by STUDIO SYNAPSE, 2013